\"V euroskupině stále je obecný pocit, že nejlepší cestou pro řeckou stranu bude snaha o prodloužení programu,\" podotkl Dijsselbloem na tiskové konferenci po jednání, které nakonec zkrachovalo výrazně dříve, než se čekal jeho původní závěr.
Atény přitom dávají neustále najevo, že o prodloužení programu, který je v Řecku velmi nepopulární, žádat nehodlají. Ministr financí nové řecké levicové vlády Janis Varufakis mluví místo toho o určitém \"překlenovacím řešení\", podle Dijsselbloema to však může být jen jiné pojmenování téhož postupu. \"Je mi jedno, jak se to jmenuje,\" poznamenal šéf Euroskupiny.
Pokud nebude nalezena dohoda, stávající program skončí na konci února a reálně se tak přiblíží hrozba řeckého bankrotu. Řecko totiž musí jen o několik týdnů později splatit část svého vysokého dluhu. Protože prodloužení musí schválit parlamenty některých členských zemí, je na jednání málo času i v případě, že se Atény nakonec rozhodnou o prodloužení požádat.
Podle Dijsselbloema panuje mezi 18 zeměmi eurozóny shoda, že stávající podoba programu dává Aténám možnost pružně se dohodnout s věřiteli na konkrétních změnách. Náhrada jednoho úsporného opatření za jiné je totiž podle něj možná, vždy ale po dohodě s věřiteli, ne jako jednostranná akce, a musí mít zajištěné financování.
Žádost o prodloužení by z řecké strany měl doprovodit jednoznačný závazek Atén splnit všechny finanční závazky věřitelům a zajistit stabilitu finančního sektoru, dodal Dijsselbloem.
\"Na tomto základě jsme připraveni pokračovat v jednání. Nyní je na řeckých úřadech, aby rozhodly, zda si takové prodloužení přejí,\" dodal nizozemský ministr.
Také eurokomisař Valdis Dombrovskis dál míní, že právě řecká žádost o prodloužení je nejrealističtějším způsobem, jak pokračovat. Řekl to novinářům při odchodu z jednání.