Nabídku o podpoře ratifikace fiskálního paktu, finanční ústavy i státních rozpočtů, pokud se vláda zaváže snižovat strukturální deficit o půl procenta ročně, zopakoval místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. \"Skutečný záměr finanční odpovědnosti rádi podpoříme, odmítáme ale podpořit Potěmkinovy vesnice,\" řekl ČTK Kalousek. Vláda by podle něho při nynějším hospodářském růstu ani nemusela snižovat výdaje, stačilo by nezvyšovat je o víc než v jednotkách miliard.
\"Základní problém je, že o takhle klíčovém dokumentu se vláda neradila s parlamentní opozicí,\" řekl ČTK ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. Komunisté zatím podle něho přesné znění předlohy neznají. Pokud ale bude vycházet z dřívějšího návrhu a nebudou v ní zásadní změny, Dolejš očekává, že kabinet bude hledat podporu spíše u pravicové opozice. Komunisté obecně zpochybňují důraz na dluhovou brzdu před růstovými impulzy, vytváření fiskální rady a působnost normy například i na územní celky, vyplynulo z Dolejšových slov.
Ekonomický odborník ODS Jan Skopeček kritizoval posun hranice prvních nápravných rozpočtových opatření ze zadlužení 40 procent na 55 procent hrubého domácího produktu. Vláda podle něho chce, aby se jí finanční ústava netýkala. Skopeček podotkl, že proti původnímu záměru nynější předloha neobsahuje ani hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování a povinnost kabinetu předstoupit před Sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry, pokud veřejný dluh dosáhne 50 procent hrubého domácího produktu.
\"Takto vykastrovanou a zeslabenou verzí finanční ústavy nám současná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL posílá za rok své existence už několikátý důkaz o tom, že naše dlouhodobě deficitní finance ji vůbec netrápí,\" soudí Skopeček. Vládu viní z toho, že i v době růstu zvyšuje strukturální schodek.
Vládní koalice má ve Sněmovně 111 hlasů, pro ústavní zákony musí zvednout ruku nejméně 120 poslanců. Ústavní třípětinová většina je nutná i v Senátu, ovšem z přítomných členů horní komory. Obě komory musejí ústavní zákony schválit ve stejném znění.