Jak se liší výše daní za rok 2014 v závislosti na rodinné situaci?

Na třech modelových příkladech si vypočítáme celkové zdanění zaměstnance pobírajícího po celý rok 2014 průměrnou měsíční mzdu 25 179 Kč, což je průměrná měsíční mzda za 1. až 3. čtvrtletí roku 2014. Pro naše výpočty použijeme roční hrubou mzdu zaokrouhlenou na sta nahoru ve výši 302 200 Kč. Při vyplňování daňového přiznání za rok 2014 se uvádí roční hrubá mzda. I zaměstnanci mohou podávat daňové přiznání, v některých případech nemůže za zaměstnance provést roční zúčtování daně jejich zaměstnavatel.

• V prvním případě si vypočítáme celkové daňové odvody za rok 2014 bezdětného a svobodného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu.
• V druhé případě si vypočítáme celkové daňové odvody za rok 2014 zaměstnance uplatňujícího slevu na manželku, neboť má vlastní příjmy do 68 tisíc Kč (např. pobírá po celý rok 2014 invalidní důchod prvního stupně 5 510 Kč).
• Ve třetím případě si vypočítáme celkové daňové odvody za rok 2014 u ženatého zaměstnance uplatňujícího slevu na manželku (po celý rok 2014 byla na rodičovské dovolené a příjem z rodičovského příspěvku se do limitu nepočítá) a daňové zvýhodnění na dvě děti.

1) Bezdětný svobodný zaměstnanec

vlastní výpočet autora

2) Ženatý zaměstnanec, manželka bez příjmu

vlastní výpočet autora

3) Ženatý zaměstnanec, 2 děti, manželka na rodičovské dovolené bez vlastního příjmu

vlastní výpočet autora

Závěrem

Celkové zdanění za rok 2014 (daň z příjmu fyzických osob + povinné sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem) se při stejné hrubé mzdě liší o desetitisíce korun, jak jsme si názorně vypočítali. Nejvyšší daňové odvody má bezdětný zaměstnanec. Nejnižší zaměstnanec uplatňující slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti, který zaplatí na povinných daních o 51 648 Kč méně než jeho bezdětný kolega. Z důvodu uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na děti se nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob nic, dokonce se obdrží vysoký daňový bonus, protože je vypočtená daň z příjmu fyzických osob nižší než daňové zvýhodnění uplatňované na dvě děti. Rodinná politika je v Česku velmi významná, jak je vidět i při mezinárodním srovnání s ostatními zeměmi OECD.

Rozdílnost ve zdanění v zemích OECD

V přiložené tabulce máme uvedeny rozdíly ve zdanění dle rodinné situace. Pouze u Česka jsou uvedeny údaje za rok 2014. V ostatních zemích jsou uvedeny údaje za rok 2013. Rodinná situace má vliv na celkovou daňovou povinnost ve většině členských zemích. Pouze v Chile, Mexiku, Izraeli, Novém Zélandu, Austrálii, Velké Británii, Švédsku a Finsku je celkové zdanění vždy shodné. Nejvíce rodinná politika ovlivňuje roční daňovou povinnost v Německu, Česku, Slovensku, USA, Lucembursku, Belgii a Portugalsku, ve všech těchto zemích je celková daňová povinnost ženatého zaměstnance s manželkou bez příjmů a dvěma dětmi nižší o 10 % a více oproti bezdětnému svobodnému zaměstnanci.

Jak se liší daňová povinnost dle rodinné situace? (v zemích OECD, údaje za rok 2013, všechny údaje v procentech)

Pramen: OECD, Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2012), Table I. 6. „All-in“ average personal income tax rates at AW by family type