Průměrný věk pracovníků se podle statistiků v posledních letech každoročně zvedá zhruba o 0,2 roku, tedy asi o deset týdnů. V roce 2013 průměrný zaměstnaný člověk měl 42,4 roku, o dvě desetiletí dřív mu bylo o 3,7 roku méně.
V roce 1993 pracovalo 47,2 procenta obyvatel Česka. Za 20 let se podíl snížil na 46,9 procenta. Nezaměstnanost totiž rostla a přibylo lidí na studiích, která navíc trvají déle. Zatímco v roce 1993 pracovala téměř třetina mladých od 15 do 19 let, o dvacet let později jich byla už jen něco přes tři procenta. Klesla i míra zaměstnanosti osob mezi 20 a 24 lety, a to o víc než třetinu. Důvodem je právě vysokoškolské studium.
Pro Česko je podle analýzy typické, že studenti středních a vysokých škol na rozdíl od svých vrstevníků ve vyspělých evropských státech nepracují. V EU měla v roce 2013 práci v průměru třetina osob od 15 do 24 let, v Česku to byla čtvrtina. Méně mladých než v ČR dělá na Slovensku a v Maďarsku. Nejnižší zaměstnanost v tomto věku byla na jihu EU - od Portugalska po Rumunsko. V Řecku pracovalo jen 12 procent mladých. Nejvyšší podíl mají naopak Německo, Rakousko, Británie, Skandinávie či Nizozemsko, v němž mělo práci dokonce 62 procent mladých.
\"Nižší míra zaměstnanosti mladých v ČR souvisí s mimořádným nárůstem podílu studujících na středních a vysokých školách,\" objasnili autoři analýzy. Podotkli ale, že velké procento mladých studuje i v jiných zemích, jen při škole pracují. Ke studiu si ale musí či chtějí přivydělávat, chtějí také získat zkušenosti a praxi.
Zaměstnanost lidí nad 55 let naopak rostla. Ve věku od 55 do 64 let pracuje v průměru polovina obyvatel EU. V Česku je to zhruba 52 procent, v Německu skoro 64 procent a ve Švédsku 74 procent. V osmadvacítce má práci v průměru 58 procent mužů od 55 do 64 let a 43 procent stejně starých žen. Zatímco zaměstnanost mužů v tomto věku má ČR nadprůměrnou, u žen je pod evropským průměrem.
Víc pracuje i šedesátníků. Důvodem je odsouvání důchodového věku. Mnozí lidé chtějí navíc zůstat v zaměstnání dál i po dosažení penzijní věkové hranice. V roce 1993 chodilo do práce 44.600 mužů a 30.800 žen nad 65 let, o dvě desetiletí později to bylo 52.000 mužů a 39.200 žen.
Vliv na úroveň zaměstnanosti mají i početné generace. Podle analýzy budou klíčovou roli v dalších letech hrát silné ročníky Husákových dětí. Aby se jejich potenciál v příštím čtvrtstoletí využil, je \"zvlášť aktuální\" rozvoj systému celoživotního vzdělávání, uvedli autoři.
Kateřina Krausová rot