Pákistán chce víc elektřiny, otevírají se šance i pro české firmy

I ve třiadvacetimilionové obchodní metropoli země Karáčí, které se přezdívá město světel, je takměř na každodenním pořádku, že světla během dne kvůli výpadkům proudu zhasnou. Zatímco cizince ze Západu taková událost, která se nevyhýbá ani luxusním hotelům, zprvu překvapí, místní zůstávají v klidu. \"Za chvíli naskočí generátory,\" uklidňují. A opravdu, někde za pár vteřin, jinde za několik minut se světla opět rozsvítí a vše běží dál.

Tohoto hendikepu si je současná pákistánská vláda vědomá a vyhlásila šestiletý plán, který má výrazně zvýšit energetické kapacity země ze současných zhruba 21.000 MW. Nesrovnatelně menší desetimilionové Česko má přitom celkovou instalovanou energetickou kapacitu okolo 15.000 MW.

\"V Pákistánu vláda energetiku podporuje. Do velkých projektů se lze zapojit poměrně těžko, protože jejich řešení se řeší hodně na politické úrovni a je potřeba do toho investovat dost práce a vlastních peněz. Jsou ale projekty místních továren a výroben, které mají problém buď se zajištěním dodávek elektřiny pro svoji výrobu, nebo s rostoucí cenou dodávané elektřiny, a situaci chtějí řešit výstavbou vlastního zdroje,\" přiblížila ČTK Lucie Židová, ředitelka divize Energoprojekt Praha společnosti ÚJV Řež, která Karáčí tento týden navštívila v podnikatelské delegaci organizované Hospodářskou komorou ČR.

Právě Energoprojekt Praha je jednou z českých firem, které už mají s pákistánskou energetikou zkušenosti. V minulosti se podílela na přípravě projektů paroplynových elektráren o výkonu 225 MW v Balloki a Muridke v provincii Paňdžáb. V současnosti tu Energoprojekt Praha jedná se dvěma společnostmi, které plánují stavbu vlastní elektrárny pro své továrny. Jedno z těchto jednání je už ve finální fázi. O výstavbě nové ocelárny a přidružené elektrárny v Pákistánu jedná také společnost Vítkovice Group.

O vlastní elektrárně uvažuje i cementárna v Karáčí, jejíhož vlastníka spíše než výpadky proudu trápí růst jeho ceny. \"Chceme proto mít vlastní zdroj,\" uvedl manažer Muhammad Násir Chán. Majitelé cementárny plánují postavit uhelnou elektrárnu o výkonu 40 MW, která by pokryla provoz závodu, a zbytek vyrobené elektřiny by mohli prodávat do sítě. Zatím ale čekají na rozhodnutí úřadů v Karáčí, zda jim stavbu povolí.

Podle Židové je hlavním problém, že pákistánští zadavatelé většinou nemají představu, co stavba a provoz vlastní elektrárny obnáší. \"V jejich vnímání stačí říct \'bude to elektrárna na uhlí\' a to je zadání. My ale potřebujeme vědět, na jaké uhlí, aby měli zajištěnu dodávku určitého množství a určitého parametru pro celou dobu provozu, abychom na to mohli celou tu elektrárnu navrhnout,\" popsala ředitelka Energoprojektu nástrahy spolupráce s Pákistánci. Ti mají podle ní také výrazně odlišný pohled na cenu, za kterou je možné zařízení pořídit.

Oproti Evropě ale jihoasijská země zase nepožaduje některé ekologické standardy, což může náklady snížit. Židová tak vidí v Pákistánu velký potenciál pro české firmy působící v tomto sektoru. Češi jsou podle ní schopní konkurovat západním společnostem cenou a ochotou komunikovat s pákistánskými zájemci. \"Tady si stěžují, že Francouzi nebo Američani je staví před hotovou věc, nediskutují s nimi a nesnaží se pochopit jejich podmínky. To je v našem případě výhoda, že tohle děláme,\" poznamenala.

Velké šance pro české podnikatele na uplatnění v pákistánské energetice vidí i prezident Federace obchodních a průmyslových komor Pákistánu Míján Muhammad Adrís. Při setkání s českou podnikatelskou delegací vedenou viceprezidentem Hospodářské komory Bořivojem Minářem za nejperspektivnější označil dodávky strojírenských výrobků pro energetických průmysl země.