Atény již v loňském roce požádaly, aby je EBRD zařadila mezi země, ve kterých působí. Celý proces však podle agentury Reuters zbrzdila nejistota spojená s lednovými parlamentními volbami v Řecku.
Prezident banky Suma Chakrabarti uvedl, že EBRD si u výše úvěrů pro Řecko nestanovila žádnou horní hranici. Dodal, že skutečný rozsah investic v Řecku bude záviset na podobě projektů. \"Chceme aktivně přispět k reformě a oživení řecké ekonomiky,\" prohlásil.
EBRD byla založena v roce 1991, aby pomáhala bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy a Sovětského svazu při přechodu k tržnímu hospodářství. V České republice již nějaký čas neinvestuje, protože země podle pravidel EBRD dosáhla dostatečného stupně transformace ekonomiky.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
Druhý záchranný program měl vypršet na konci února. Atény se však dohodly na jeho prodloužení o čtyři měsíce, a odvrátily tak hrozící kolaps bankovního sektoru. Řecko nicméně navzdory prodloužení programu čelí bezprostředním finančním problémům. Podle agentury Reuters se předpokládá, že tamní vládě nejpozději do konce března dojde hotovost.