\"I přes obnovenou řeckou krizi jsme zaznamenali další pokles výnosů u státních dluhopisů Portugalska a jiných zemí, které byly dříve v dluhové krizi. To naznačuje, že program nákupů aktiv by mohl ochránit země eurozóny před nákazou,\" řekl Draghi podle agentury Reuters.
Po vypuknutí řecké krize v roce 2010 začaly výrazně růst výnosy státních dluhopisů dalších vysoce zadlužených zemí eurozóny, jako bylo Portugalsko, Irsko, Španělsko a Itálie. Portugalsko a Irsko to přimělo požádat eurozónu a Mezinárodní měnový fond o záchranný program, finanční pomoc pro banky pak dostalo i Španělsko.
Cílem nákupů státních a dalších dluhopisů je podpořit ekonomiku a odvrátit cenovou deflaci. ECB hodlá prostřednictvím těchto nákupů pumpovat do ekonomiky eurozóny nejméně do září 2016 zhruba 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) měsíčně. Doufá, že zvýšením objemu peněz ve finančním systému přiměje komerční banky k větší úvěrové aktivitě, která podpoří ekonomiku a zvýší tlak na růst cen.
V Bruselu dnes začínají rozhovory na expertní úrovni mezi Řeckem a trojicí mezinárodních věřitelů o řeckém reformním programu. Dobrozdání věřitelů je podmínkou pro to, aby mohlo Řecko získat od eurozóny splátku úvěru v rámci prodlouženého záchranného programu.
Draghi k výhledu ekonomiky měnové unie poznamenal, že oslabování skončilo a hospodářské oživení by se mělo nyní \"rozšířit a doufejme že i zesílit\". Poslední prognóza ECB z minulého týdne předpovídá zrychlení ekonomického růstu a zvýšení inflace ze současné záporné úrovně k blízkosti dvou procent v roce 2017. Podle Draghiho jsou tyto odhady závislé na tom, zda ECB uskuteční plný rozsah plánovaných nákupů dluhopisů.