Myslivci budou moci rozmísťovat více pasti na divoká prasata

Přemnožené prase divoké kromě škod na zemědělských plodinách a pozemcích škodí také tím, že loví a žere drobnou zvěř, jako jsou koroptve, bažanti, zajíci či malá srnčata.

Původní návrh, který ministerstvo zemědělství poslalo začátkem roku do připomínkového řízení přitom počítal s tím, že by myslivci mohli čerpat dotace na nákup zařízení umožňujících noční vidění a tím lov zvěře v noci.

Především na základě připomínek krajů vycházejících ze zkušeností z předchozích let, bylo však následně rozhodnuto, že bude pouze upraven stávající finanční příspěvek na pořízení odchytových zařízení. Tento způsob boje proti přemnožené černé zvěři byl označen za efektivnější i ohleduplnější ke zvířatům.

Spolu s navýšením příspěvků na užívání ekologických a k přírodě šetrných technologií při hospodaření v lese, s nimiž nařízení také počítá, vzroste požadavek na státní rozpočet zhruba o 11 milionů korun ročně.

Návrh souvisí s novelou zákona o myslivosti, která začne platit od 1. dubna. Novela zakotvuje kompetenci krajských úřadů rozhodovat o poskytnutí dotací na vybrané myslivecké činnosti a zároveň umožňuje úřadům kontrolovat, jestli příjemci dodržují podmínky pro udělení podpory.

Dotace pro myslivce do konce loňského roku vyřizovaly Krajské agentury pro zemědělství a venkov (KAZV) zřizované ministerstvem zemědělství. Změnu kompetencí je třeba promítnout do prováděcího předpisu, uvedlo ministerstvo zemědělství.

V Česku v posledních letech výrazně ubylo drobné zvěře, naopak je přemnožená spárkatá zvěř, zejména divoké prasata. Například počty koroptví byly v roce 2012 jen zhruba poloviční než v roce 2007, zajíců za stejné období ubylo takřka o pětinu. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu podle myslivců patří změny v krajině, intenzivní zemědělství či tlak některých zvířat, především právě divokého prasete.