Za poklesem spotřebitelských cen stál podobně jako v lednu propad cen energií, které v eurozóně klesly o 7,9 procenta. Ceny služeb se naopak zvýšily, a to o 1,2 procenta.
Ceny v únoru meziročně klesly ve 20 členských státech. Největší meziroční snížení zaznamenalo Řecko (-1,9 procenta), Bulharsko (-1,7 procenta a Litva (-1,5 procenta). Růst spotřebitelských cen proti loňskému únoru naopak zaznamenalo šest zemí v čele se Švédskem (+0,7 procenta), Maltou (+0,6 procenta) a Rakouskem (+0,5 procenta). Ve dvou státech se meziroční míra inflace nezměnila. V České republice činil meziroční pokles cen 0,1 procenta, což je stejné tempo jako v lednu.
V deflaci jsou země používající společnou měnu od prosince. Je to podruhé v její historii. V minulosti se ceny snižovaly pouze v období od června do října 2009.
Evropská centrální banka (ECB) se snaží nebezpečně dlouhý pokles cen odvrátit. Minulý týden odstartovala ve spolupráci s národními centrálními bankami v eurozóně takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů.
Loni v rámci podpory ekonomiky snížila ECB úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Cílem banky je zvýšit inflaci těsně pod dvě procenta. Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou ECB označuje za nebezpečnou zónu.