Podle původního vládního návrhu mýtného pro osobní auta, o kterém v současnosti jedná Spolkový sněm, měl desetidenní poplatek činit deset eur (275 Kč) a dvouměsíční 22 eur (600 Kč). Vládní konzervativci a socialisté se ale nyní dohodli na tom, že podle ekologické náročnosti vozu bude desetidenní poplatek od pěti do 15 eur (od 140 do 410 Kč) a dvouměsíční od 16 do 30 eur (od 440 do 820 Kč).
Podle ekologické náročnosti provozu auta se bude lišit i roční mýtné. Poplatek se v závislosti na objemu a typu motoru a stáří vozu bude pohybovat mezi 24 a 130 eury (660 a 3550 Kč). Na rozdíl od českého systému by si řidiči nelepili na sklo krátkodobé ani roční dálniční známky, zaplacení by elektronicky kontrolovaly mýtné brány podle registrační značky vozidla.
Současná úprava by měla odvrátit kritiku ze strany Evropské komise. Ta v minulosti uvedla, že pro vozy s malým benzinovým motorem jsou krátkodobé poplatky neúměrně drahé ve srovnání s ročním. Komise v minulosti prosazovala, aby cena krátkodobé známky činila zhruba osminu ceny roční známky.
EK, stejně jako některé země Evropské unie, však kritizovala také skutečnost, že se německým řidičům o cenu ročního poplatku sníží výše daně z vlastnictví motorového vozidla. Zpoplatnění německých dálnic by tak dopadlo pouze na zahraniční řidiče, což je podle některých odborníků v rozporu s evropským zákazem diskriminace na základě státní příslušnosti.
Německo chce dálniční mýtné zavést od roku 2016. Podle deníku Handelsblatt není vyloučeno, že Spolkový sněm návrh zákona schválí už tento týden, v oficiálním programu jednání této komory německého parlamentu ale zatím není příslušný bod zařazen. Ministerstvo dopravy očekává, že by mýtné mělo vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy Kč) ročně.