Produkce roste, inflace ale také

Průmyslová produkce byla v listopadu 2004 meziměsíčně po sezónním očištění vyšší o 0,1 %. Meziroční index průmyslové produkce dosáhl 110,9 %. Tržby z průmyslové činnosti ve stálých cenách (rok 2000) se zvýšily o 13,5 % a po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 8,4 %. Průmysl se tak po třech měsících vrátil k dvoucifernému růstu.

Průmyslová produkce rostla nejvíce v odvětvích:

• výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků
• výroba dopravních prostředků a zařízení
• výroba pryžových a plastových výrobků

Průmyslová produkce klesla v odvětvích:

• těžba energetických surovin
• výroba usní a výrobků z usní

V listopadu vzrostla průmyslová produkce ve všech průmyslových seskupeních. Nejvíce se zvýšila produkce výrobků investiční povahy (o 21,8 %) a výroba meziproduktů (o 9,4 %). K růstu celkových tržeb z průmyslové činnosti přispěl vysoký růst v odvětvích: výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 35,1 %), výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (o 19,8 %) a mimo jiné také výroba dopravních prostředků a zařízení (o 15,0 %).

Tržby rostou
Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků vzrostly reálně o 20,8 %. Jejich podíl na celkových tržbách průmyslových podniků činil 49,5 %. Nejvyšší růst tržeb z přímého vývozu ve stálých cenách byl v odvětvích výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, nejvíce poklesly z přímého vývozu v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a to o více než 55%.

Propouštění pokračuje, mzdy a produktivita rostou
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se v listopadu 2004 meziročně snížil o 2,7 tis. osob. Meziročně poklesl nejvíce ve výrobě usní a výrobků z usní, výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků a v těžbě energetických surovin. To je důkazem problémů těchto oborů. Především se jedná o textilní průmysl, kde silná asijská konkurence evropskou produkci nekompromisně drtí.

Průměrná měsíční nominální mzda 20 428 Kč v listopadu 2004 meziročně vzrostla o 8,5 %. Vyšší růst mezd byl ovlivněn mimo jiné i výplatou ročních odměn v některých podnicích. Průměrná hodinová mzda dosáhla 138,00 Kč a byla vyšší o 0,6 %. Produktivita práce v průmyslu vzrostla o 13,8 % a to je možná ta nejlepší zpráva.

Inflace v roce 2004
Vývoj spotřebitelských cen v roce 2004 ovlivnilo zejména zvýšení DPH a spotřebních daní od ledna a oboustranné změny DPH u služeb a zboží od května 2004. V lednu se zvýšila sazba DPH z 5 na 22 % zejména u veřejných telekomunikačních služeb a došlo ke zvýšení spotřebních daní u pohonných hmot, lihovin a tabákových výrobků. Další úprava DPH s účinností od 1. května 2004 spočívala ve zvýšení z 5 na 19 % u řady služeb a naopak ve snížení sazby z 22 na 19 % u většiny nepotravinářského zboží a veřejných telekomunikačních služeb. Změna DPH směrem nahoru se projevila zvýšením cen zejména stravovacích a osobních služeb, snížení DPH se promítlo v plné míře především u cen elektřiny, zemního plynu a veřejných telekomunikačních služeb. Na vývoj cen působily i administrativní úpravy cen, zejména energií a dalších služeb spojených s bydlením.

Inflace je na jedné straně pro nás nepřijemným znamením zdražování (na účtech za telefon jsme zdražení pocítili citelně všichni) na druhé straně je vyšší, ale "rozumné" tempo inflace znamením přibližování se Evropě. Když se bude (pomalu a postupně) zdražovat u nás rychleji než v západních zemích, budou se rozdíly stírat a za několik (desítek) let nám nebude dělat problém si na dovolené v Německu koupit pivo. Dnes je pro nás po přepočtu hodně drahé: např. 2 eura = cca 70 korun. S růstem cen (tedy s inflací) ale musí růst i platy. To se sice v průměru děje také, ale víme o konkrétních odvětvích, kde je tomu naopak. Rozdíly jsou také v rámci sektorů. Průměrný plat v bankovním sektoru je větší než 35 000 měsíčně, ale drtivá většina zaměstnaců v tomto sektoru průměru zdaleka nedosahuje.

Závěr
Jak už jsme mnohokrát psali, národní ekonomika je na dobré cestě ke slušnému hospodářskému růstu. Průmyslová produkce roste, inflace je přijatelná, roste i produktivita práce. Škoda jen, že politici se nesnaží ještě více podiky a podnikatele podpořit. Např. zdanění práce je pořád velké a nemotivuje k většímu zaměstnávání hlavně v dělnických provesích. Boj s nezaměstnaností by mohl vést i touto cestou. Také příjmové daně ať už zaměstnanců nebo firemní jsou nemotivující. Diskuse, ketré se tento týden nad tímto tématem objevují snad povedou k dalšímu zlepšení podnikatelského prostředí u nás.