ECB umožní britským clearingovým domům dělat transakce v eurech

Dohodou definitivně končí tříletý spor, v němž hrozilo, že Británie ztratí značný objem vypořádávání burzovních obchodů a Londýn přijde o část svého vlivu jako globálního finančního centra. V Londýně sídlí přední evropské clearingové instituce jako LCH.Clearnet a ICE Clear Europe.

Clearingové banky stojí mezi oběma stranami obchodu s cennými papíry a zajišťují, aby transakce byla dokončena, i kdyby jedna ze stran mezitím zbankrotovala. Objem clearingových transakcí by měl v příštích letech výrazně růst, protože v důsledku reforem a tlaku na transparentnost se mezi ně zařadí obchodování s celou řadou finančních derivátů.

ECB svůj požadavek na sídlo clearingových institucí v eurozóně neoficiálně vytyčila v roce 2011 se zdůvodněním, že v případě potíží by londýnským clearingovým bankám nemohla přímo pomoci. Británie ale její postoj o rok později napadla u prvoinstančního soudu EU kvůli tomu, že podle ní odporuje principu jednotného trhu v EU. Tribunál EU Londýnu počátkem tohoto měsíce překvapivě vyhověl.

ECB a BoE ve společném prohlášení podle agentury Reuters sdělila, že prodloužily dohodu, v jejímž rámci ECB dodává britské centrální bance eura. BoE bude poskytovat centrální bance eurozóny informace o britských clearingových domech, které mají významný podíl na trhu vypořádávání obchodů v eurech. ECB a britská vláda se už podle sdělení bank dohodly, že obě strany ukončí všechny právní kroky, které proti sobě v této věci vedou.

\"Tyto dohody posilují finanční stabilitu v celé EU, ale zajišťují rovněž platnost důležitého principu zákazu diskriminace zemí mimo eurozónu,\" uvedl k dohodě britský ministr financí George Osborne.

Snahu o umístění clearingových bank v eurozóně vedla francouzská centrální banka, uvádí Reuters. Ve Francii má totiž sídlo Clearnet, jedna z největších evropských clearingových institucí, jejíž londýnská pobočka LCH.Clearnet získává velké objemy transakcí v eurech.