Nic není dokonalé

O reformě důchodového systému na Slovensku už jsme Vás informovali. Základní informace o samotném systému najdete v článku „Jak si naši sousedé spoří na důchody“. Popis samotné realizace reformy jsme vám popsali v článku „Komu Slováci svěřují peníze na důchody“. Dneska se zaměříme na možné problémy, které by mohly nastat v průběhu dalších let.

Jednotlivé nedostatky můžeme shrnout do dvou skupin. Problémy, které vzniknou států a na problémy, které se dotknou komerčních subjektů.

Financování reformy

Přechodem na nový důchodový systém vznikne rozpočtový deficit z důvodu nižších příjmů do státní kasy. Slovensko počítá s pokrytím dluhu prostředky získanými privatizací. Tyto peníze by, při plánovaném deficitu 1 % HDP, měly vystačit do roku 2010. Pan ministr Kaník zdůraznil, že nepočítá s žádnými dalšími problémy se státním rozpočtem v budoucnu, protože změna systému ušetří náklady, které by vznikly nezavedením reformy. Budeme jim držet palce. 

Další problém postihující veřejné finance bude menší nivelizace důchodů. Je určitě správné, že se důchody budou vypočítávat spravedlivější metodou. Potíže se ale projeví v době, kdy se důchody začnou vyplácet a před dveřmi sociálních odborů se budou tvořit fronty lidí, kteří budou žádat o sociální podporu. Musíme ještě podotknout, že se v přechodném období (2004 – 2006) bude provádět redukce mzdových bodů, která zohlední občany s nižšími příjmy.

Jak se s reformou poperou?

Přesto všechno se největší problémy dotknou komerčních subjektů. V době výplat důchodů se životní pojišťovny budou potýkat s velkými problémy způsobenými jednotnými úmrtnostními tabulkami. Ženy, které se tradičně dožívají vyššího věku si bezesporu budou žádat o doživotní důchody. Na druhou stranu muži budou preferovat programový výběr s nejnižší možnou doživotní penzí. Životní pojišťovny v tomto případě budou muset vyplácet víc prostředků, než od klientů opravdu získají. Dle slov ministra práce, sociálních věcí a rodiny Ludovíta Kaníka je toto opatření učiněno dle směrnic EU. Zároveň doufá, že během deseti let (než se začnou vyplácet první důchody z druhého pilíře) dojde ke změně.

Co ale s tvrzením, že důchod z druhého bude vyšší než z prvního pilíře. Aby se toto potvrdilo, musí růst kapitálového trhu předstihnout růst hrubých mezd. Vzhledem k faktu, že se v budoucnosti očekává vysoký růst mezd, v nejbližším období by první pilíř měl vykazovat vyšší výnosnost.

Další problém bych spatřovala ve vysokém podílu akcií v portfoliích. Sice je uvedené, že jsou tzv. růstové fondy pro mladé lidi, kteří chtějí dosáhnout vyšší výnosnosti, ale 80 % prostředků vložených v akciích mě přijde jako dosti slušný adrenalinový sport. V dnešní době, kdy kapitálové trhy rostou, se to může jevit jako výhodné, ale vzhledem k tomu, že se ekonomika pohybuje v cyklech, může se situace zcela otočit . Z tohoto důvodu se mi zdá být nevhodné vkládat prostředky na důchod to rizikových fondů.