Ruční tkalcovna usiluje o obnovení textilní tradice v Lipsku

O Lipsku se říká, že v něm ještě v 19. století vznikaly domy kolem tkalcovských stavů. Jejich umístění bylo to první, co se při stavbě řešilo. \"Lipsko bylo celá staletí největším tkalcovským centrem ve střední Evropě. To všechno před sto lety zmizelo. Není tu nic, nedokázala jsem tu najít jediné vřeteno, jediný tkalcovský stav. Jedině v muzeu,\" řekla osmapadesátiletá Chalková ČTK a Českému rozhlasu.

Když se před třemi roky do Lipska přistěhovala s manželem, který získal místo na místní univerzitě, začala se zajímat o textilní tradici města. Zjistila však, že z někdejších továren jsou ateliérové byty a že tradice ručního tkaní zcela vymizela.

Vzhledem k tomu, že se Chalková sama od dětství zajímala o textilní design, rozhodla se ve volném čase otevřít tkalcovskou manufakturu. Na 11 stavech v ní pracuje 20 lidí a týdně dokážou vyrobit 800 metrů látky. Tkalcovna se však nesnaží o masovou produkci, zaměřuje se na originální design, jehož jednotlivé vzory jsou chráněny autorským právem. Zákazníky Chalková hledá mezi módními domy a mezi bytovými designéry.

\"Našimi častými odbytišti jsou Paříž, Londýn, Amsterodam. Doufám, že se k nim připojí i Německo,\" řekla Chalková. \"Připravujeme kompletní kolekci, kterou se chystáme nabídnout značce Chanel a očekáváme, že brzy přijde La Maison Lesage. V Londýně máme jinou cílovou skupinu, spíš tvůrce doplňků. A také Ralf & Russo a věříme, že nás brzy znovu navštíví Gabhan O\'Keeffe,\" zmínila některé ze zákazníků své firmy.

Manufaktura Webervogel, pojmenovaná podle afrického ptáka snovače, který si tká svá hnízda a který je vybarven v německých národních barvách červené, žluté a černé, je v Německu unikátní a mnoho podobných firem není ani ve zbytku Evropy. \"V Německu nemáme absolutně žádnou konkurenci. Možná jednoho nebo dva konkurenty ve Francii, ale to je všechno,\" řekla Chalková.

Módní návrháři přitom ručně vyráběné látky vyhledávají, protože jim otevírají více možností při vytváření kolekcí. \"Ručně je možné udělat věci, které nelze udělat strojově. A pozná se to na vzhledu,\" uvedla Chalková. \"Stroje nedokážou nic, když do nich vložíte bio vlnu. Nedokážou zpracovat srst angorských králíků, nedokážou zpracovat satén, nedokážou zpracovat kůži. Ale ručně to udělat můžeme,\" doplnila.

Majitelka firmy předpokládá, že v Lipsku nezůstane věčně, saské podnebí je pro ni příliš studené. \"Vím, že mám omezený čas, takže se snažím toho udělat co nejvíc, protože je potřeba to udělat rychle,\" řekla. \"Chtěla bych, aby firma byla silná a stabilní, takže mladí lidé z Lipska, kteří s námi začali, budou moct pokračovat a nahradit mě,\" dodala.

A přestože by chtěla získat zpět peníze vložené do spuštění firmy, za cíl své práce považuje spíš nadchnout mladé lidi pro tkalcovství a návrat textilní tradice do Lipska. \"Já nepracuji pro sebe, spíš chci udělat něco pro Lipsko, když tady žiju,\" řekla. \"Samozřejmě když investujete, chcete své peníze zpátky. A myslím, že víc peněz by umožnilo zaměstnat víc lidí, dát jim více práce. To je cíl,\" uvedla.