Jurečka argumentuje tím, že bez schválení zákona Česko patrně nenaplní unijní požadavky na podíl biopaliv v pohonných hmotách a budou mu za to hrozit sankce od EU.
Návrh mimo jiné zachovává podporu vysokoprocentních biopaliv a zavádí u nich minimální daň, která dosud nebyla. Nyní jsou daňová zvýhodnění poskytována na základě programu, jehož účinnost skončí letos 30. června.
Předseda ODS Petr Fiala na adresu Babiše řekl, že jde o zneužití politického postavení pro vlastní ekonomické zájmy. Vyzval poslance ANO, aby si uvědomili střet zájmů a zdrželi se hlasování o zákonu.
O konfliktu zájmů hovořil i exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Tvrdí, že Babišův Agrofert díky daňové podpoře biopaliv získá přinejmenším pět miliard korun.
Předseda poslaneckého klubu ANO a bývalý dlouholetý manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek řadu tvrzení označil za mýty. Například uvedl, že Agrofert není dominantním producentem řepky, z níž se část biosložek vyrábí. Řekl, že loni Agrofert sklidil řepku jen z pěti procent ploch, na nichž se pěstovala. Poukázal i na to, že některé okolní země plánují rozšířit osevní plochy s řepkou a dodal, že plodina patří k těm, které zlepšují stav půdy.
Pro výrobu biopaliv se používá především takzvaný metylester řepkového oleje (MEŘO), který se přidává do nafty a hlavně z cukrové řepy vyráběný bioetanol. Kritikům se z dlouhodobého hlediska rostoucí výměra energetických plodin nelíbí, vytlačují podle nich potravinářské rostliny.