Čína odmítla Tchaj-wan jako zakládajícího člena rozvojové banky

Tchaj-wan se vyvíjí nezávisle na pevninské Číně od roku 1949, kdy se v Pekingu chopili moci komunisté a na ostrov se stáhli představitelé poraženého kuomintangského režimu. Suverenitu Tchaj-wanu kvůli tlaku z Číny neuznává většina zemí světa včetně Spojených států.

Ostrovní území není členem Organizace spojených národů, Světové banky (SB) ani Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tchaj-wan je ale členem Asijské rozvojové banky (ADB), kde figuruje pod názvem Tchaj-pej, Čína.

Zprávu, že Tchaj-wan nebude přijat mezi zakládající členy AIIB, přinesla čínská média s odvoláním na vyjádření čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu. Úřad se k důvodům svého rozhodnutí nevyjádřil. Tchaj-wan se ale podle něj bude moci k bance připojit později, pokud použije vhodný název.

Tchaj-wan zopakoval, že má zájem stát se členem AIIB, pokud se mu dostane stejného zacházení jako ostatním členům. Pokud ale v budoucnosti jeho přijetí nebude splňovat podmínku \"důstojnosti a rovnosti\", pak dá ostrovní území přednost tomu, že se k AIIB nepřipojí, uvedl mluvčí tchajwanského prezidentského úřadu.

Čína Tchaj-wanu v minulosti vyhrožovala použitím vojenské síly v případě, že by se ostrov chtěl od Číny oficiálně odtrhnout. Když se ale stal tchajwanským prezidentem Jing-ťiou Ma, nepřátelství citelně opadlo a obě strany podepsaly řadu investičních a obchodních dohod. Prohlubující se vztahy s autokratickou Čínou ale na demokratickém Tchaj-wanu vyvolávají rostoucí nevoli a rozhodnutí připojit se k AIIB zažehlo na ostrově ostrou debatu.

Projekt AIIB navrhla v roce 2013 Čína, a to jako instituci pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Zájem o účast v projektu projevila řada asijských i evropských zemí, ale například Spojené státy se k projektu staví rezervovaně. Česká republika bude svou účast zvažovat, uvedl minulý týden premiér Bohuslav Sobotka.