Koksovatelného uhlí prodala společnost za čtvrtletí 999 tisíc tun, objem prodejů tak klesl meziročně o 19,6 procenta. Energetického uhlí firma prodala 566 tisíc tun, o 14,6 procenta meziročně méně. Klesla i průměrná cena, zatímco v prvním čtvrtletí loni prodávala koksovatelné uhlí za průměrných 91 eur za tunu a energetické uhlí za průměrných 60 eur za tunu, letos prodávala koksovatelné za průměrných 90 EUR/t a energetické za 56 EUR/t.
Analytik Fio Banky Jan Raška uvedl, že produkce i prodej koksovatelného uhlí za první čtvrtletí skončily v souladu s odhadem banky. \"Prodeje energetického uhlí byly o něco slabší, než jsme čekali, za 1. čtvrtletí dosáhly 566 tisíc tun, zatímco naše predikce počítala s objemem ve výši 677 tisíc tun. Na druhou stranu NWR prodávalo v prvním letošním čtvrtletí energetické uhlí nakonec za 56 EUR/t, což převyšuje předem dojednanou průměrnou cenu na celý letošní rok ve výši 52 EUR/t,\" uvedl. Společnost se podle něj zřejmě snažila ve čtvrtletí prodávat své dražší kvalitnější energetické uhlí, aby částečně kompenzovala slabší objem prodeje. \"V celkovém kontextu dnešní zprávu hodnotíme neutrálně,\" dodal. Hospodářské výsledky za 1. čtvrtletí oznámí NWR 13. května.
Loni snížila NWR ztrátu o 893 milionů eur na 21 milionů eur (zhruba 576 milionů korun). Tržby klesly asi o 20 procent na 676 milionů eur (zhruba 18,5 miliardy korun). Za klíčovou událost loňského roku vedení NWR označuje kapitálovou restrukturalizaci firmy. Jejím úkolem bylo odvrátit platební neschopnost podniku.
Ještě před zveřejněním výsledků za čtvrtletí čeká společnost valná hromada, která se uskuteční 23. dubna. Na ní odstoupí z vedení firmy podnikatel a investor Zdeněk Bakala, což NWR oznámila již v březnu. Bakalovi patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která vlastní 50,5 procenta akcií NWR. Zbytek NWR vlastní institucionální investoři a drobní akcionáři.