\"Propojení Českých Budějovic s Orlickou přehradní nádrží vodní cestou bylo snem mnoha fandů lodí poté, co definitivně utichla v polovině minulého století tradiční voroplavba. V roce 2006 začaly práce na nové vodní cestě v Českých Budějovicích a dnes nám zbývá dokončit posledních chybějících pět kilometrů,\" uvedl ředitel.
O stavbu se v otevřené soutěži ucházelo osm firem, o vítězi rozhodla nejnižší nabídka 197 milionů korun bez DPH. Původní cena, jak ji předpokládal projektant, byla o 199 milionů vyšší. Zhotovitelem stavby je sdružení firem Metrostav a Zakládání staveb.
Vznikne zde nejen nová plavební komora na současném jezu Hněvkovice, ale vyřeší se všechny překážky bránící plavbě mezi přehradní hrází Hněvkovice a okrajem Týna nad Vltavou. Zmodernizuje se navazující polovina jezu Hněvkovice včetně nového rybího přechodu, pod existující plavební komorou na přehradní hrázi Hněvkovice se rozšíří rejda o čekací stání plavidel a současné koryto řeky od jezu Hněvkovice po okraj Týna nad Vltavou, které je pro plavbu příliš mělké, bude prohloubeno.
V létě 2016 se tak otevře pro rekreační plavbu malých člunů, jachet, hausbótů i osobních lodí brázdících vody Orlické přehrady dalších 33 kilometrů nové vodní cesty. Na 98 kilometrech od přehradní hráze Orlík až do centra Českých Budějovic tak turisté budou moci navštívit mnoho atraktivních míst, od zámku Hluboká až po romantická údolí řeky.
Současně dnes byla přestřižena páska na dokončené druhé plavební komoře na přehradní hrázi vodního díla Hněvkovice. Hrubé stavební konstrukce byly původně postaveny současně s přehradou v roce 1991, ale až v letech 2008 až 2011 byla v rámci splavnění osazena vrata plavební komory, kompletní ovládací technologie a postaven velín.
Bylo také postaveno stání pro vyčkávání lodí na proplavení v horní rejdě plavební komory na přehradní nádrži, tvořené dvěma plovoucími moly. Ojedinělý je ji rozdíl hladin až 15 metrů. Po Štěchovicích je tak druhou nejvyšší plavební komorou v České republice. Zhotovitelem této stavby byla firma Eurovia CS a.s. a náklady dosáhly 93 milionů korun bez DPH.
Celý projekt je z 85 procent spolufinancován evropskými dotacemi z Operačního programu Doprava a zbývající část financuje Státní fond dopravní infrastruktury.