Poslanci budou hlasovat o zavedení takzvaného kurzarbeitu

Uvádí to pozměňovací návrh Jaroslava Zavadila (ČSSD) a Miroslava Opálky (KSČM), který dnes sněmovní sociální výbor navrhl připojit k vládní novele zákona o zaměstnanosti. Předloha především předpokládá, že členové družstev a obchodních společností, kteří jsou bez práce a jen vykonávají činnost za nižší odměnu, by neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Zavadilův a Opálkův návrh na zavedení kurzarbeitu vychází z parametrů které v listopadu schválila vláda. Kurzarbeit s příspěvkem od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Maximálně by stát poskytl příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Cílem původního vládního návrhu novely je sjednotit pravidla vyplácení podpor. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy totiž podporu také nedostávají.

Nová pravidla by se týkala například nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností nebo členů představenstev a rad akciových společností, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu. Nezaměstnaní budou v žádosti o podporu muset také doložit, že žádnou činnost za odměnu či nekolidující zaměstnání nemají. Období, kdy nebudou podporu dostávat, se jim nezapočte do takzvaných podpůrčích dob.

Novela má také zkrátit lhůtu pro nezařazení volných míst do seznamu vhodných pozic pro cizince pro ty firmy, které dostaly za nelegální či nehlášené zaměstnávání pokuty. Místo 12 měsíců by měla trvat čtyři měsíce. Norma má také zakotvit postavení Fondu dalšího vzdělávání. Fond vznikl přeměnou jiných institucí, nyní spravuje 15 projektů z Evropského sociálního fondu za celkem 1,9 miliardy korun.