Vláda si už několik měsíců vypomáhá krátkodobými půjčkami od státních institucí a využívá například rezerv aténského metra, úřadu práce, fondu pro sanaci bank, a dokonce i evropských zemědělských dotací pro řecké farmáře. Pro poslední hotovostní rezervy si může jít do několika penzijních fondů a regionální správy.
\"Je to poslední zbytek hotovosti, kterou řecký stát má,\" řekl činitel. Zástupci eurozóny se ke dřívějším varováním Řecka před vyčerpáním státní pokladny vyjadřovali skepticky, nyní ale i oni připouštějí, že Řecku rychle docházejí peníze.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu Kč). Země už od února tohoto roku jedná s mezinárodními věřiteli o uvolnění posledních 7,2 miliardy eur z druhého záchranného balíku, vláda ale musí nejprve předložit program reforem. Zatím však nepřišla s ničím, co by věřitelé považovali za přijatelné.
Pokud se Řecko v brzké době s věřiteli nedohodne, už mu zřejmě nezbudou peníze na další splátku dluhu u MMF. Do 12. května musí fondu uhradit 950 milionů eur a pravidelné daňové příjmy na to zřejmě vládě stačit nebudou. Bez dohody s věřiteli tak bude muset radikálně levicová vláda volit mezi splácením dluhů a výplatou mezd a důchodů.
Řecko letos musí Mezinárodnímu měnovému fondu z prvního záchranného balíku z roku 2010 splatit celkem přes devět miliard eur (přes 247 miliard Kč). Atény minulý týden uhradily fondu dluh kolem 450 milionů eur, už tehdy ale někteří členové vlády tuto splátku vzhledem ke zhoršeným finančním možnostem země zpochybňovali. Ředitelka MMF Christine Lagardeová ve čtvrtek uvedla, že fond za současné situace odklad řeckých splátek dluhu nedoporučuje.
Zástupci Řecka a věřitelů se mají v sobotu znovu sejít v Bruselu k novému kolu jednání. To má připravit půdu pro dohodu na klíčovém zasedání ministrů financí eurozóny, které se koná 24. dubna v Rize. Podle dosavadních vyjádření zatím žádná dohoda na obzoru není.