Výnos řeckých státních dluhopisů se splatností v roce 2017 dnes vystoupil na rekordních 26,968 procenta. Výnosy desetiletých dluhopisů se přitom držely v blízkosti nejvyšší úrovně od konce roku 2012 a pohybovaly se kolem 13,2 procenta.
Výnos naznačuje, jaké úroky by řecká vláda musela platit, kdyby se rozhodla půjčit si peníze na finančních trzích. Výše výnosu zároveň odráží názor trhu na solventnost řecké vlády.
Atény se od února snaží dohodnout s mezinárodními věřiteli na reformním plánu, který by jim uvolnil zbývající část peněz ze záchranného programu, zatímco bojují s nedostatkem hotovosti.
Šéf evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poul Thomsen německým médiím sdělil, že jednání mezi Řeckem a věřiteli se v posledních dnech pohnula vpřed, dohoda je ale podle něj stále daleko.
Člen Rady guvernérů ECB a guvernér rakouské centrální banky Ewald Nowotny televizi CNBC řekl, že případný odchod Řecka by na eurozónu neměl stejný dopad, jaký by měl před dvěma lety, uvedl ale, že \"psychologický dopad\" předvídat nedokáže. Řeckou vládu vybídl, aby předložila \"čísla\", která by jí otevřela cestu k další pomoci.
Obavy kolem Řecka zvyšují poptávku po nejkvalitnějších papírech jiných zemí eurozóny. Například výnosy desetiletých německých dluhopisů se odpoledne snížily na 0,08 procenta. V pátek se propadly až na 0,05 procenta. Belgie se mezitím stala po Finsku, Francii, Německu, Nizozemsku a Rakousku šestým státem eurozóny, který prodává pětileté dluhopisy se záporným výnosem.