\"Vleklá a proměnlivá jednání mezi novou vládou a jejími věřiteli, jejichž výsledek je zatím nejistý, tlačí politickou nejistotu uvnitř i mimo Řecka na maximum,\" uvedl institut.
Eurozóna v březnu souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v rozhovoru se zpravodajským serverem Politico uvedl, že odchod Řecka z eurozóny \"na sto procent\" vylučuje. Upozornil, že k dohodě ohledně řeckých reforem zbývá ještě dlouhá cesta, rozhovory se však podle něj v posledních dnech \"hnuly správným směrem\".
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně.
Úsporná opatření v Řecku přispěla k prohloubení hospodářské recese, zvýšila nezaměstnanost a zhoršila životní úroveň obyvatel. Loni se ekonomika vrátila k růstu, který dosáhl 0,7 procenta. Míra nezaměstnanosti však zůstává více než dvojnásobná ve srovnání s průměrem v celé Evropské unii.