Odškodnění újmy na zdraví: Za bolestné dvojnásobek

Odškodnění újmy na zdraví s účinností nového občanského zákoníku doznalo podstatných změn. Poškození budou nuceni při uplatnění nároku odškodnění újmy na zdraví detailně argumentovat a předkládat důkazy k zajištění adekvátního odškodnění.

• Jak změnil nový občanský zákoník oblast odškodnění újmy na zdraví? Naděje na spravedlivé odškodnění újmy na zdraví.

Bolestné a vyhláška

Nový občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb., která vymezovala bodové zhodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění. Uvedená vyhláška z hlediska odškodnění bolestného definovala, že za bolest se považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené újmou na zdraví osobě, která tuto újmu utrpěla. Tato definice je prozatím aplikovatelná i pro případy újmy na zdraví, které nastaly již za účinnosti nového občanského zákoníku, dokud nestanoví odlišně rozhodovací praxe soudů.

Metodika Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud po zrušení uvedené vyhlášky vypracoval metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která se mimo jiné zabývá otázkou odškodnění bolestného. Metodika Nejvyššího soudu pro odškodnění bolestného vychází z části ze zrušené vyhlášky. Metodika Nejvyššího soudu k odškodnění bolestného stanovuje, že: „Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách.“

Metodika Nejvyššího soudu obsahuje přehlednou tabulku sazeb bodového hodnocení bolestného. Pro ukázku uvádíme zlomeninu zápěstí:

S6210   Zlomenina jiné zápěstní kosti - bez dislokace 35 bodů
S6211    s dislokací 60 bodů
S6212    tříštivá 90 bodů

Za bolest dvojnásobné odškodnění

Zrušená vyhláška stanovila hodnotu jednoho bodu na částku ve výši 120,- Kč. Tato částka nebyla několik let revidována. Metodika Nejvyššího soudu avšak vychází z vhodnějšího výpočtu hodnoty jednoho bodu, kdy se hodnota bodu odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest (průměrná mzda za rok 2013 činila 25.128,- Kč, tj. hodnota jednoho bodu činí 251,28 Kč, vznikla-li bolest v roce 2014).

Bolestné by si měl poškozený nechat zhodnotit ošetřujícím lékařem, případně zkontrolovat jiným lékařem v případě pochybností o správnosti bodového zhodnocení.

Bolestné a pracovní úrazy

V rámci odškodnění pracovních úrazů je však situace komplikovanější. Zákoník práce stále odkazuje v rámci odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění na vyhlášku č. 440/2001 Sb., dokud nenabyde účinnosti zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, jehož účinnost se neustále oddaluje. Odborná veřejnost nemá jednotný právní názor na tento stav.

Kompletní znění uvedené metodiky Nejvyššího soudu naleznete na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ újmy na zdraví je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit případ odškodnění, lze jedině doporučit před učiněním jakýkoliv podání, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.