Firmy si předloni z daní odepsaly 2,3 mld. Kč z investic do vědy

Možnosti daňového odpočtu v roce 2013 využilo celkem 1127 firem, z toho 324 zahraničních. O rok dříve jich bylo 1027. Tehdy \"ušetřily\" 1,988 miliardy korun. Jen za posledních pět let se počet firem uplatňujících daňový odpočet na vědu a výzkum téměř zdvojnásobil.

\"Je vidět, že trend v uplatňování daňového odpočtu na vědu a výzkum v České republice roste. Firmy jej stále více využívají jako nástroj svého přirozeného rozvoje inovací a zvyšování konkurenceschopnosti,\" poznamenala Kristína Šumichrastová, ředitelka společnosti Alma CG, která se touto problematikou zabývá. Podle ní by však odpočty mohlo využívat ještě více firem. Společností, které by na to měly nárok, je prý v Česku kolem 3000.

Firmy si mohou od základu daně odečíst 100 procent výdajů vynaložených na inovativní a vývojové projekty, například na modernizaci výrobní linky nebo nový inovativní výrobní postup. Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických osob je 19 procent, lze prostřednictvím této úlevy z každého milionu korun výdajů na takové projekty uspořit 190.000 korun.

Od loňského roku mohou firmy odečíst z daní více investic. Nové znění zákona rozšířilo skupinu uplatnitelných nákladů o náklady na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace, a které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje. Dosud si firmy mohly odečíst jen výdaje na výzkum a vývoj, který prováděly samy. Dalším rozšířením uplatnitelných nákladů je možnost zahrnout do odpočtu úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje.

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš na dnešním sněmu akademie řekl, že stát by měl tuto podporu omezit. Ušetřené miliardy by podle něj pomohly i stabilizovat kvalitní výzkumné organizace. Podle šéfa největší české výzkumné instituce je také otázkou, zda plánované státní výdaje na příští tři roky odpovídají jejich budoucím nárokům.

Šumichrastová upozornila na to, že neexistuje metodika pro posouzení vhodnosti projektů. \"Kvůli této absenci vznikají různé výklady a finanční úřady nedisponují pracovníky, kteří by po technické stránce uměli oprávněnost daňového odpočtu na vědu a výzkum posoudit. Za to nemohou ani podnikatelé ani zmíněné úřady,\" upozornila. Podle ní by jasnější pravidla ve formě metodiky uplatňování i následné kontroly měla vzniknout co nejdříve.

Nyní o problémech s uznáváním vhodných projektů rozhoduje Nejvyšší správní soud, na který se obrátilo několik firem. Těm úředníci finančních úřadů odmítli uznat daňový odpočet. Verdikt, který by měl přinést i návod pro rozhodování v budoucnu, by měl padnout ještě letos.