\"Stávající neshody s našimi partnery nejsou nepřekonatelné,\" napsal ministr na blogu. Řecká vláda je podle něj ochotna racionalizovat penzijní systém, například omezením předčasného důchodu, pokračovat v částečné privatizaci státního majetku, zabývat se nesplácenými pohledávkami, vytvořit nezávislou daňovou komisi a podpořit soukromé podnikání.
Rozdíly, které přetrvávají, se podle řeckého ministra týkají toho, jak \"chápeme vztahy mezi různými reformami\" a vnějším prostředím.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za poskytnuté peníze přijaly Atény hospodářské reformy, v zemi se ale pak zvýšila nezaměstnanost a výrazně se snížil hrubý domácí produkt.
Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur do zhodnocení nových reformních plánů. Řecko slíbilo, že se s partnery dohodne na komplexním seznamu reforem do konce dubna. Jednání mezi zástupci věřitelů a levicovou řeckou vládou se však zadrhla.
Předseda pracovní skupiny pro jednání ministrů financí eurozóny Thomas Wieser již ve středu řekl, že Řecko dnes ministrům financí eurozóny seznam hospodářských reforem nepředloží. Možnost dohody během dnešního setkání v Rize dnes vyloučila Evropská komise, podle níž Řecko v jednáních se svými věřiteli neučinilo dostatečný pokrok.