Všichni občané s trvalým pobytem v ČR jsou zdravotně pojištěni a musí platit zdravotní pojištění a být přiřazen v registru své zdravotní pojišťovny v jedné ze 4 kategorií. Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) si musí zdravotní pojištění samy platit.
- Měsíční částka zdravotního pojištění pro OBZP v roce 2015 činí 1 242 Kč (13,5 % z minimální mzdy 9 200 Kč). Měsíční zdravotní pojištění je splatné do 8. dne následujícího měsíce. Při neplacení povinného pojistného je předepsáno penále, které rovněž zdravotní pojišťovny vymáhají soudní cestou.
- Kdo je alespoň jeden den v měsíci veden v registru zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, OSVČ nebo státní pojištěnec, tak není za tento měsíc veden jako OBZP a má vyřešen svůj pojistný vztah.
Podívejme se na vybraných deset častých situací, kdy není vyřešen pojistný vztah u zdravotní pojišťovny a jsou splněny podmínky pro zařazení do kategorie OBZP.
1) Ukončení pracovního poměru bez registrace na ÚP
Někteří zaměstnanci se po skončení zaměstnaneckého poměru neregistrují na úřad práce, mají např. domluven nástup do nové práce za měsíc či dva. I na jeden měsíc či dva je vhodné se registrovat na úřadu práce. Jinak je nutné měsíčně platit zdravotní pojištění jako samoplátce ve výši 1 242 Kč za každý celý kalendářní měsíc.
2) Ukončení samostatné výdělečné činnosti bez registrace na ÚP
Stejná situace jako v předchozím případě je při ukončení samostatné výdělečné činnosti. Někteří živnostníci, kterým se již v samostatné výdělečné činnosti nedařilo, se nechtějí registrovat na úřadu práce. I když se jim podaří např. za dva měsíce najít práci, tak jim vznikne mezera, po kterou budou v informačním systému své zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP.
3) Studenti starší 26 let
Stát platí zdravotní pojištění za studenty. Nejdéle však do 26 let. Vysokoškoláci starší 26 let si tedy musí již sami platit zdravotní pojištění.
4) Prodloužení prázdnin po maturitě
Ještě poslední prázdniny platí za maturanty zdravotní pojištění stát. Někteří studenti si však prodlouží o několik měsíců poslední prázdniny. V takovém případě jsou již po tyto měsíce vedeni jako OBZP.
5) Práce na dohodu o provedení práce
Někteří zaměstnanci pracují pouze na základě dohod o provedení práce, např. pro více zaměstnavatelů současně. Z měsíční odměny 10 000 Kč a méně se z dohody o provedení práce neplatí zdravotní pojištění. Lidé pracující pouze na základě dohod o provedení práce do limitu jsou tedy vedeni pro účely placení zdravotního pojištění jako OBZP.
6) Žena v domácnosti
Kdo pečuje o jedno dítě do 7 let nebo alespoň o dvě děti do 15 let, za toho platí zdravotní pojištění stát. Ženy v domácnosti, které nesplňují podmínku péče o děti, jsou však již vedeny jako OBZP, a to se všemi důsledky ohledně placení zdravotního pojištění.
7) Sankční vyřazení z úřadu práce
Plnit zákonné povinnosti během evidence na úřadu práce je důležité i s ohledem na placení zdravotního pojištění. Za všechny občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát. Lidé sankčně vyřazeni z evidence na úřadu práce jsou však již vedeni jako OBZP.
8) Občané mající příjmy pouze z pronájmu
Příjem z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu nepodléhá placení zdravotního pojištění. Současně však není pronájmem vyřešen pojistný vztah. Kdo má příjmy pouze z pronájmu a není tedy současně zaměstnancem, OSVČ nebo státním pojištěncem, ten je pro účely placení zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.
9) Lidé s příjmy pouze z cenných papírů
Z příjmu z prodeje cenných papírů se neplatí zdravotní pojištění. Současně stejně jako při pronájmu není vyřešen pojistný vztah. Kdo má příjmy z prodeje cenných papírů a není současně zaměstnancem, OSVČ nebo státním pojištěncem, ten je rovněž pro účely placení zdravotního pojištění veden jako OBZP.
10) Práce na černo
Práce na černo je pověřenými veřejnými institucemi sankciována. Vysoké pokuty hrozí tomu, kdo si takovou práci nabízí i tomu, kdy ji vykonává. Při práci na černo není vyřešen pojistný vztah a je nutné si platit zdravotní pojištění jako samoplátce.