Co dělat, pokud vám nevyjdou přijímačky? Berte to jako novou výzvu

Jaro je pro studenty obdobím plným různých přijímacích a závěrečných zkoušek. Každý středoškolák vždy řeší otázku, zda jít studovat vysokou školu a jakou školu si vybrat. Pro nástup na vysokoškolské studium je přirozeně základní podmínka splnění přijímacích zkoušek, které si liší fakultu od fakulty. Obecně lze říci, že přijímací řízení bývá ve formě písemné – obecné studijní předpoklady či oborové testy, a ve formě ústní jako osobní přijímací pohovor. Třetí forma přijetí je bez úsilí, jedná se o přijetí na základě studijního průměru či potřeby naplnění oboru; v těchto případech přijímací zkoušky prostě nekonáte. I přes velkou snahu o přijetí se však stává, že student není na univerzitu přijat. Co dělat v takové situaci?

Druhé kolo

Obdržíte-li dopis s vyrozuměním o nepřijetí na cílené studium, první volbou může být podání žádosti o vykonání přijímacích zkoušek ve druhém kole. Tato varianta je vcelku pravděpodobná, protože mnoho přijatých studentů (zabírající kolonku přijatých v žebříčku hodnocení) na studium nenastoupí a místo je pak volné. Nezoufejte a podívejte se, které školy vypisují 2. kola přijímacího řízení. Již nyní to je například Fakulta životního prostředí UJEP a další školy jistě přibudou.
Jednou z dalších možností je zkusit studium na nějaké soukromé vysoké či vyšší odborné škole, které mají více termínů jak na podání přihlášek, tak i na přijímací řízení. Zkusit můžete studium na AKCENT College, Metropolitní univerzitě Praha, Anglo-americké vysoké škole, Vysoká škole manažerské informatiky, ekonomiky a práva a dalších školách. Vybírat můžete i z vyšších odborných škol např. VOŠ cestovního ruchu a mezinárodního obchodního styku.

Rok navíc

Pokud jste neměli to štěstí, není třeba věšet hlavu. V současnosti je široké spektrum možností, jak využít „rok navíc“ mezi střední a vysokou. Mnoho studentů tuto situaci řeší nástupem na pomaturitní studium jazyka, které většinou trvá rok a je ukončeno zkouškou. Získáte tak nejenom vědomosti, zkušenosti a naplnění času, ale často i certifikát či jiné osvědčení o tomto studiu.

Rozkoukejte se v oboru

Další možností je bezplatné dobrovolnictví či praxe ve vámi vysněném oboru. Tato činnost představuje velmi užitečné řešení situace, jelikož získáte, ač bez výdělku, cenné zkušenosti a náhled do profese, na kterou se při studiu chcete soustředit. Tato zkušenost může být užitečná i v opačném smyslu. Když nejprve poznáte praxi, zjistíte, zda by vás vůbec taková práce bavila a zda má smysl takový obor studovat.

Pracovní proces

Mnoho studentů si na rok, než znovu zkusí štěstí u přijímaček, najde práci. Zkušenost je cenná a peníze se také hodí. Všichni studenti, kteří před nebo během studia pracovali, získali mnoho zkušeností a váží si proto zejména jiného náhledu na realitu. Už vědí, co je trh práce, co znamená vlastně pracovat nebo, jaký způsob života to obnáší ve srovnání s životem studenta.

Za humna

Jednou z dalších a stále velmi atraktivních možností je cesta do ciziny. Tam studenti vyráží získat pracovní zkušenosti a zároveň si něco vydělat. Nejčastěji jsou voleny pozice au-pair či babysitting, sezonní sbírání ovoce, práce v hotelech a gastronomických zařízeních. Tato varianta je oceňována nejen samotnými studenty jako výborná zkušenost, ale zároveň potenciálními budoucími zaměstnavateli, kteří výjezd do zahraničí hodnotí velmi pozitivně. Jde totiž o překonání pohodlí, schopnost žít dlouhodobě samostatně, adaptovat se na cizí prostředí a kulturu. Do zahraničí se studenti vydávají i za stážemi, jejichž nabídka také stále roste. Většinou se jedná o bezplatné programy pracovní nebo dobrovolnické, často je tato zkušenost i multikulturního charakteru.
Je třeba pamatovat na to, že vždy jsou možnosti a kdo hledá, ten najde. Každá událost má svůj smysl, a možná proto, že jste se nyní nedostali na vysokou školu, vám dá nyní o mnoho víc než studium. Studovat se dá hned za rok a každá prožitá zkušenost člověka vždy posune dál.