Ministr Schäuble: Eurozóna chce zabránit odchodu Řecka

Evropští ministři financí se podle Schäubleho mohou pohybovat pouze v rámci mandátu, který dostali od svých národních parlamentů. \"V mém případě to znamená, že kdyby se měly měnit dohody uzavřené s Řeckem, byl by k tomu nutný souhlas Spolkového sněmu,\" řekl. Dal přitom najevo skepsi k tomu, že by poslanci umožnili změkčit podmínky pro další pomoc.

Dodržení dohod uzavřených mezi Aténami a eurozónou je podle Schäubleho nutné i pro fungování celé Evropské unie. \"Pokud má Evropa dál fungovat, musí být spolehlivá. Musí v ní platit to, na čem jsme se v minulosti shodli,\" řekl ministr.

\"Německo a Francie udělaly v minulém desetiletí velkou chybu, když porušily Pakt stability. Oslabilo to důvěru v Evropskou unii. Poučili jsme se z toho, že se podobné porušování pravidel už nesmí opakovat,\" uvedl. Pakt stability a růstu stanovuje rozpočtová pravidla pro členské země EU a postihy za jejich nedodržování.

Schäuble rovněž uvedl, že Německo respektuje skutečnost, že v řeckých volbách letos zvítězila strana, která založila svůj volební program na odmítání předchozích reformních programů. \"Demokracie v eurozóně ale neznamená, že se všichni podřídí volebnímu výsledku v jedné zemi,\" řekl Schäuble s tím, že se vlády ostatních zemí musejí zodpovídat svým voličům, a to i v případě poskytnutí další pomoci Řecku.

Podle Schäubleho je třeba, aby Atény pokračovaly v reformách. Za zásadní ministr považuje, aby se snížilo zadlužení Řecka. \"Jen tak země dokáže znovu uplatnit své dluhopisy na finančních trzích a nebude odkázaná na mezinárodní pomoc,\" řekl.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se už na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu Kč). Výměnou za poskytnutí pomoci se Řecko zavázalo k reformám, v jejich důsledku se ale v zemi zvýšila nezaměstnanost. Krize také vedla k propadu řecké ekonomiky.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Aténám se zatím nepodařilo s mezinárodními věřiteli na podobě reforem dohodnout. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti, která by mohla vést k jejímu nucenému odchodu z eurozóny.