K růstu přispívají hlavně výdaje za novější, dražší léčbu v rozvinutých zemích. Ještě před pěti lety výdaje na léky na rakovinu činily 75 miliard USD, upozornila IMS.
Na celkových výdajích za léky se loni léky na rakovinu podílely 10,8 procenta. Údaje zahrnují rovněž léky na podpůrnou léčbu, jako je nevolnost či anémie.
Další nárůst výdajů čeká IMS i v nejbližších letech. Do roku 2018 by výdaje mohly stoupnout až na 147 miliard USD, což by znamenalo roční složený růst o šest až osm procent. Zvyšování výdajů za tyto léky by mohl zbrzdit vyšší počet konkurenčních alternativních léků.
Největší podíl na celkových výdajích za léky na rakovinu mají Spojené státy, a to 42,2 procenta. Následuje pětice evropských zemí - Německo, Francie, Británie, Španělsko a Itálie.
Podíl výdajů za onkologické léky na celkových výdajích za léky se v USA loni zvýšil na 11,3 procent z 10,7 procenta v roce 2010. V pětici evropských zemí pak ve stejném období tento podíl vzrostl na 14,7 procenta z 13,3 procenta, uvedla agentura Reuters.
Výdaje za léky, které se na rozdíl od chemoterapie zaměřují na určité proteiny či genetickou mutaci, se teď v USA podílejí na celkových výdajích za onkologické léky téměř polovinou.
V období 2010 až 2014 bylo na trh uvedeno 45 nových léků na rakovinu. V žádné zemi ale pacienti loni neměli přístup ke všem 37 preparátům, jejichž prodej firmy zahájily v letech 2009 až 2013. Přístup k největšímu počtu léků měli pacienti v USA, Německu a Británii. K méně než polovině přípravků měli přístup pacienti v Jižní Koreji, Španělsku nebo Japonsku.