OECD: Práce za minimální mzdu nemusí znamenat únik z chudoby

07.05.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Paříž 7. května (ČTK) - Práce na plný úvazek, kde jeden z rodičů pobírá minimální mzdu, nemusí nutně stačit k tomu, aby rodina se dvěma dětmi žila nad hranicí chudoby. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Špatně přitom vyšla z tohoto srovnání situace rodičů-samoživitelů v České republice.

OECD se ve své studii zabývala mimo jiné výší příjmu, který zbude po odečtení povinných odvodů a daní. \"Podle tohoto kritéria... mohou příjmy zaměstnanců na plný úvazek s minimální mzdou v některých zemích zůstávat hluboko pod běžně používanou hranicí chudoby,\" stojí ve zprávě.

Úlevu v takových případech nemusí přinést ani delší pracovní doba. Domácnosti se tudíž nemusejí dostat z chudoby způsobené nízkými příjmy ani tehdy, tráví-li jeden z rodičů v práci podstatně delší dobu.

Mezi zeměmi ovšem existují rozdíly, podotýká OECD. Například v Británii, Irsku nebo Austrálii se může rodina s dvěma dětmi dostat nad hranici chudoby i při zaměstnání na částečný úvazek, kde dospělý pobírá minimální mzdu.

Ve většině sledovaných zemí ale platí, že zaměstnání musí mít oba rodiče, aby děti nevyrůstaly v chudobě. Pracuje-li na plný úvazek za minimální mzdu pouze jeden z rodičů, zůstává rodina pod hranicí chudoby.

\"V České republice, Estonsku, Řecku, Koreji a Španělsku je pracovní doba nutná k úniku z chudoby nerealistická především pro samoživitele,\" konstatuje OECD.

Česká republika se v tomto srovnání umístila nejhůře ze sledovaných zemí. Z dat vyplývá, že samotný rodič-samoživitel se dvěma dětmi a minimální mzdou by v Česku potřeboval pracovat skoro 80 hodin týdně, aby se dostal nad relativní hranici chudoby. Druhý nejhorší výsledek v tomto srovnání mělo Estonsko, kde bylo potřeba asi 60 hodin. Srovnání se opírá o data za rok 2013.

V polovině roku 2013 byla v České republice zvýšena minimální mzda, když ji vláda tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka zvýšila o 500 na 8500 korun. V letošním roce se minimální mzda od ledna zvedla o 700 korun na 9200 korun a postupně by měla dosáhnout dvou pětin průměrné mzdy.

Premiér Bohuslav Sobotka na konci dubna řekl, že do poloviny letošního roku by mělo být jasné, zda a o kolik se zákonem stanovená minimální mzda zvýší v příštím roce. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v dubnu řekl, že by bylo dobré minimálním mzdu příští rok zvýšit o dalších 500 korun.

OECD má v současnosti 34 členských zemí. Zákonem stanovená minimální mzda existuje ve zhruba třech čtvrtinách z nich.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK