...České republice připojeno k internetu nesrovnatelně méně domácností, než v zemích Evropské unie. V Česku je to pouhých 15 % domácností *) ve srovnání např. s Dánskem, kde internet využívá absolutně nejvíce domácností – plných 64 %. Průměr Evropské unie je přitom téměř polovina, přesně 45 % (viz následující graf).
Přístup domácností v ČR a EU doma na internet
(1. čtvrtletí roku 2003, údaje v %)
A tak, i když se pro mnoho z nás stal internet nepostradatelným (a pro mnohé dokonce jediným) zdrojem informací, nemusí tomu tak být pro všechny. Ranní čtení internetových denníků, proklikání odborných serverů a v neposlední řadě také trocha zábavy na portálech k tomu určených je stále chlebíčkem pouze úzké skupině občanů.
Poněkud lepší situace je v počtu domácností, k jejichž vybavení patří počítač. Vlastní jej téměř čtvrtina rodin. Nejvíce jich je v Praze, 38 %, naopak nejnižší vybavenost je v Olomouckém kraji, 15 % rodin. „Cestu k počítačům si našli hlavně mladí lidé: nejvíce uživatelů počítačů je mezi mladými od 15 do 24 let, a to 72 %“, píše se ve zprávě Českého statistického úřadu.
Ze zprávy se dá také vyčíst, že počítače více používají muži než ženy, maximálně jej využívají již zmíněné osoby ve věku 15-24 let, plných 72 % a s přibývajícím věkem používání počítačů a internetu výrazně klesá. S touto cílovou skupinou – s mladými lidmi a studenty obecně – je internet neodmyslitelně svázán již od svého počátku.
Banky a obchodní domy zatím nic moc
Pro banky, které vkládají své naděje do moderních komunikačních kanálů tzv. přímého bankovnictví není dobrou zprávou, že svůj bankovní účet obsluhuje pomocí internetu pouze 12 % osob připojených k internetu, což jsou zhruba 3 % všech obyvatel. Smutnou zprávu statistický úřad vyslal také směrem k internetovým obchodním domům. Přibližně stejný podíl jednotlivců starších 15 let (tedy 3 % obyvatel) využilo internet k nákupu zboží a služeb. Skeptik by řekl, že je to zpráva špatná, optimista v tom naopak vidí obrovský potenciál růstu. A má pravdu. Růstový potenciál vidět je, byť malý a v nedohlednu.
Data z výzkumu jsou relativně stará (rok 2003), nemáme však nejmenší důvod se domnívat, že se dynamika růstu připojení v roce 2004 výrazně změnila. Problémem je cena. Pořízení počítače není zrovna levnou záležitostí, nemluvě o naprosto katastrofální situaci kolem připojení domácnosti na internet. Mizerné připojení (co do rychlosti) vytáčenou linkou nemá smysl pořizovat a širokopásmové je natolik drahé, že si jej doma může dovolit málokdo. A tak zatímco v USA nebo některých asijských státech mohou nadšenci hrát síťové internetové hry nebo online sledovat televizi a filmy, u nás je to jev spíše náhodný.
Poněkud odlišná (naštěstí!) je situace ve firmách. „České podniky využívají internet častěji než firmy v Evropské unii,“ jasně hlásá výzkumná zpráva statistického úřadu. V EU mělo na přelomu let 2002 a 2003 připojení na internet v průměru 86 % podniků, v Česku jich bylo o dvě procenta více. Loni podle odhadu ČSÚ počet připojených českých podniků vzrostl na téměř 90 procent. Webové stránky má v Česku 56 procent podniků, v unii je má v průměru 57 % firem.
Závěr
Internet již není fenomén, ale pořád je nedostatkovým zbožím. Nezbývá, něž děkovat šéfům v zaměstnání, že tolerují soukromé „brouzdání“ a doufat, že se cenové politiky poskytovatelů širokopásmových domácích připojení změní směrem dolů a internet se tak stane denním chlebíčkem nejen studentů a počítačových nadšenců, ale opravdu široké veřejnosti. Zatím tomu pořád není.
*) data za 1. čtvrtletí roku 2003
Zdroj dat: Český statistický úřad