Také Evropská komise tento týden výrazně zhoršila odhad řeckého růstu, ačkoli její původní prognózy byly staré jen tři měsíce. V jarní makroekonomické předpovědi komise Řecku na letošní rok předpověděla zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) pouze o 0,5 procenta, zatímco ještě v únoru čekala 2,5 procenta.
Vláda premiéra Alexise Tsiprase jedná od svého lednového nástupu s mezinárodními věřiteli o osudu finanční pomoci pro svou těžce zadluženou zemi a po březnové dohodě s eurozónou o čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu stále bezvýsledně vyjednává o uvolnění zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč). Věřitelé požadují od Atén konkrétní a účinný plán reforem a opatření, která navážou na úsporné kroky předešlé vlády a zároveň podpoří obnovení hospodářského růstu. Tsiprasova vláda ale voličům slíbila, že ukončí éru úspor, a snaží se zastavit některé reformy, jako je zeštíhlení přebujelé státní správy a privatizaci.
Plán, který dnes ministerstvo představilo, je podle Reuters všeobecným náčrtem iniciativ pro delší období, nikoli seznamem konkrétních kroků, které vyžaduje eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Vláda už v dubnu přišla s podobným dokumentem, který zahrnoval například znovuzavedení kolektivního vyjednávání, podporu zaměstnanosti nebo boj proti šedé ekonomice a korupci.
K prognóze růstu vláda uvedla, že předpověď zkomplikovaly nižší vládní příjmy a nejistota ohledně financování. \"Odhadujeme ale, že příznivé podmínky pro růst řecké ekonomik přetrvají. Očekává se, že růst HDP v roce 2015 překročí tempo 0,8 procenta z roku 2014,\" uvádí se v dokumentu. Loni řecká ekonomika obnovila růst po šesti letech propadu.
Ministři financí zemí eurozóny by měli na pondělním zasedání zhodnotit pokrok v jednáních mezi Aténami a věřiteli. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem tento týden uvedl, že na tomto zasedání se o dalším financování Řecka kvůli přetrvávajícím rozporům nerozhodne. Také německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung řekl, že v pondělí konečnou dohodu neočekává. Aténám přitom rychle docházejí peníze a vláda musí peníze k úhradě dluhů sbírat z finančních rezerv místních samospráv a státních organizací.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.