Hrubý domácí produkt Řecka se proti předešlému čtvrtletí snížil o 0,2 procenta, když v předešlých třech měsících klesl o 0,4 procenta. Zpět na sestupnou dráhu po nadějném vývoji loňského roku vyslaly hluboce zadluženou zemi nové politické otřesy, předčasné volby a protahovaná jednání nové vlády s věřiteli. Tento vývoj podkopal důvěru podnikatelů a spotřebitelů v ekonomiku, řekl agentuře Reuters Nikos Magginas, který působí jako hlavní ekonom v National Bank of Greece.
Hrubý domácí produkt (HDP) Řecka v meziročním srovnání zpomalil růst na 0,3 procenta z tempa 1,3 procenta na konci loňského roku. Podle ekonomů bude rozhodující pro další vývoj ekonomiky letní čtvrtletí s turistickou sezonou a vyhlídkami na dohodu mezi Aténami a věřiteli. S nimi jedná radikálně levicová vláda Alexise Tsiprase už od února o uvolnění zbylých peněz ze záchranného úvěru výměnou za věrohodný plán reforem. Bez nových peněz hrozí zemi bankrot a nožná odchod z eurozóny.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
Kyperská ekonomika přešla na počátku roku do plusu a její HDP proti předešlému čtvrtletí vzrostl o 1,6 procenta. Byl to její první růst od poloviny roku 2011. V meziročním porovnání HDP rovněž stoupl o 0,2 procenta po loňském celoročním poklesu o 1,8 procenta.
Kypr se počátkem roku 2013 dostal kvůli nesolventnosti domácích bank do krize a EU s MMF mu poskytly záchranný program v objemu deseti miliard eur (274 miliard Kč). Kypr nedávno zrušil všechna omezení, která za krize uvalil na pohyb peněz a kapitálu, a záchranný program má ukončit počátkem příštího roku. Evropská komise předpovídá Kypru v tomto roce ještě pokles o 0,5 procerna
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí mírně zrychlila mezičtvrtletní růst na 0,4 procenta. Byla to její nejrychlejší expanze od druhého čtvrtletí 2013.