EBRD nyní předpokládá, že ekonomický růst zemí, ve kterých působí, bude v letošním roce stagnovat. V lednu přitom čekala, že tyto země poprvé od roku 2009 vykážou pokles, i když pouze mírný. V příštím roce čeká zvýšení hrubého domácího produktu o 1,4 procenta.
Region EBRD tvoří rozvíjející se země ve střední, východní a jižní Evropě a dále v Asii a Severní Africe. Českou ekonomiku výhled nezahrnuje, protože banka už Česko zařazuje mezi vyspělé země.
Pro země střední Evropy a Pobaltí, které jsou úzce spojeny s eurozónou, zlepšila EBRD letošní výhled na 2,9 procenta z lednových 2,6 procenta. Příští rok čeká zrychlení na tři procenta. Vyšší růst nyní čeká EBRD v Polsku, Slovinsku, Maďarsku a na Slovensku, jejichž ekonomiky má kromě levnější ropy podpořit i uvolnění měnové politiky v eurozóně.
Ruská ekonomika má podle nového odhadu letos klesnout o 4,5 procenta a příští rok o téměř dvě procenta. Rusko by podle EBRD mohlo čelit dlouhému období pomalého růstu nebo stagnace. Přispívají k tomu nízké ceny ropy a sankce západních zemí.
Recese v Rusku pak bude mít mnohem větší negativní dopad na země, se kterými má Rusko silné ekonomické spojení. Pokles v Rusku zhoršuje výhled pro země východní Evropy, na Kavkaze a ve střední Asii.
Svůj výhled EBRD zhoršila pro Ukrajinu, jejíž HDP má letos klesnout o 7,5 procenta. V lednu počítala se snížením o pět procent. Důvodem jsou problémy na východě země, pokles hřivny, ale také zvýšení cen energií či situace na trhu s úvěry. Pokud se bezpečnostní situace v země dále nezhorší, program od Mezinárodního měnového fondu zůstane v platnosti a neobjeví se nová rizika, mohla by se Ukrajina příští rok vrátit k růstu a HDP se zvýšit až o tři procenta.
EBRD byla založena v roce 1989 s cílem pomoci bývalým komunistickým zemím při přechodu k tržnímu hospodářství. Má pomáhat rozvoji finančních institucí, právního systému či infrastruktury, a také podporovat soukromé podnikání a privatizaci.