Maturity v Evropě: Státní maturity fungují minimálně

Řekli byste si, že když Česká republika tolik let usilovala o zavedení státních maturit, nejspíš se inspirovala ohlasy a úspěchy tohoto systému v okolních evropských zemí. Ačkoli se ostatní státy také snaží o jakousi jednotu maturitních zkoušek, pro celá území to platí jen v několika málo zemích. My se v článku zaměříme na vybrané státy a jejich systém zakončení středoškolského vzdělání.

Německo – prestižní nejednota

Celostátní jednotná zkouška z dospělosti existuje na úrovni spolkových zemí. Ve většině případů je v Německu shodná písemná část, ale i to má své výjimky. Němečtí studenti maturují ze čtyř až pěti předmětů, pro každou spolkovou republiku se však liší zadání povinných a volitelných předmětů. Úspěšnost mladých Němců při skládání zkoušky z dospělosti přesahuje 90%. Výsledky maturit hrají podstatnou roli při přijímání studentů na vysokou školu, proto je považována za prestižní zkoušku.

Polsko – jeden z mála příkladů

U našich sousedů funguje jednotná maturitní zkouška od roku 2005. Studenti si vybírají ze dvou úrovní obtížnosti. Tuto volbu však často ovlivňují nároky vysoké školy, na kterou se maturant hlásí. Zkouška se skládá z absolvování tří povinných (polština, matematika a cizí jazyk) a jednoho volitelného předmětu (dějepis, biologie, druhý cizí jazyk, filozofie). Obdobně funguje skládání maturity na Slovensku či v Itálii. Ostatní země o sjednocení zkoušek zatím usilují.

Francie – komplexní, ale ne jednotný systém

Zde podědili systém maturit ještě z napoleonských dob. Studenti pro jistotu skládají zkoušky téměř ze všech předmětů, avšak jejich skladba odpovídá zvolenému zaměření (jazyky a literatura, ekonomika, přírodovědné obory či matemicko-fyzikální zaměření) na lyceu. Ministerstvo školství každý rok představí osnovy maturit, které se v rámci zeměpisných regionů tematicky upravují a školy spadající do jednotlivých oblastí pak mají shodné maturity.

Slovinsko – impuls vzešel od vysokých škol

Státní maturity zde studenti absolvují již dvacet let. O jejich zavedení se tehdy velmi zasadily slovinské univerzity, které se chtěly vyhnout méně vypovídajícím a objektivním přijímacím zkouškám. S přípravou maturit rovněž pomáhaly, což je velký rozdíl oproti českému prostředí. Maturity se však liší  na gymnáziích a odborných školách. Pokud student při zkoušce z dospělosti uspěje, znamená to vyšší pravděpodobnost přijetí na vysokou školu.
Pro a proti českých státních maturit
+ snaha porovnat znalosti studentů napříč středním školstvím, tedy i kvalitu samotné výuky
+ v budoucnu by se měl výsledek maturitní zkoušky stát důležitým kritériem pro přijetí na VŠ (jako např. v Německu a Slovinsku)
+ prověřovat schopnosti a dovednosti studentů, a ne znalost předem připravené látky bez jakékoli návaznosti na praktické a jakékoli další využití
+ dalším důvodem byla i úspora nákladů na pořádání maturit (zatím to však vypadá naopak)

- celý koncept státních maturit a její podklady byly od počátku považovány za nepřipravené, s čímž mělo problém i sousední Slovensko
- minimálně první dva roky byly státní maturity na studentech testovány, takže vše probíhalo způsobem pokus-omyl
- státní maturity řadu studentů zastihly až v průběhu studia, čili se připravovali na dva typy zkoušek
- výsledky z některých předmětů údajně nebude možné efektivně srovnávat
- koncept jednotných státních maturit funguje jen v několika evropských zemích