Pro zaměstnavatele jsou rozhodujícím údajem mzdové náklady, kolik skutečně je stojí práce zaměstnance. Zaměstnance nejvíce zajímá, jakou čistou mzdu mají a s jakou měsíční částkou mohou měsíčně volně finančně disponovat. Rozdíl mezi mzdovými náklady a čistou mzdou tvoří zdanění práce. V Česku je zdanění práce jedno z nejvyšších z členských zemí OECD, jak vidíme z přiložené tabulky. Především z důvodu vysokých plateb zaměstnavatelů na sociálním pojištění (25 % z hrubé mzdy zaměstnance) a zdravotním pojištění (9 % z hrubé mzdy zaměstnance).
Jak se počítá zdanění práce?
Zpravidla v pracovní smlouvě sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou však vyšší, neboť za zaměstnance odvádí povinné sociální pojištění a povinné zdravotní pojištění. Čistá mzda zaměstnance je zase nižší než hrubá mzda, neboť z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. V korunovém vyjádření vypočítáme zdanění práce jako rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance, kterou obdrží na bankovní účet. Pro porovnatelnost hodnot mezi jednotlivými zeměmi OECD máme v přiložené tabulce uvedeno zdanění práce v procentním vyjádření.
Praktický výpočet zdanění práce v Česku
V přiložené tabulce máme u členských zemích OECD vypočteno zdanění práce u svobodného a bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v roce 2014. Dle databáze OECD činila průměrná měsíční mzda v roce 2014 v Česku 26 007 Kč a právě u této hrubé mzdy si vypočítáme zdanění práce.
Text |
Částka |
---|---|
Hrubá mzda zaměstnance |
26 007 Kč |
Mzdové náklady zaměstnavatele (26 007 Kč x 1,34) |
34 850 Kč |
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (26 007 Kč x 4,5 %) |
1 171 Kč |
Sociální pojištění placené zaměstnancem (26 007 Kč x 6,5 %) |
1 691 Kč |
Záloha na daň z příjmu fyzických osob (34 900 Kč x 15 %) - 2 070 Kč) |
3 165 Kč |
Čistá mzda (26 007 Kč - 1 171 Kč - 1 691 Kč - 3 165 Kč) |
19 980 Kč |
Veškeré daňové odvody (34 850 Kč - 19 980 Kč) |
14 870 Kč |
Zdanění práce (v %) (14 870 Kč: 34 850 Kč) x 100 %) |
42,7 % |
vlastní výpočet autora
V Evropě je zdanění práce značně vyšší
Jak je z přiložené tabulky vidět, tak v evropských zemích je zdanění práce vyšší než v mimoevropských zemích OECD o desítky procent. Sociální jistoty jsou v evropských zemích vyšší než v mimoevropských zemích, což je hlavním důvodem pro vyšší zdanění. Státní důchody, nemocenské dávky nebo podpora v nezaměstnanosti jsou v členských zemích EU vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa.
Nejvyšší zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu ze zemí OECD je v Belgii (55,6 %), Rakousku (49,4 %), Německu (49,3 %), Maďarsku (49,0 %), Francii (48,4 %), Itálii (48,2 %), Finsku (43,9 %) a v Česku (42,7 %).
Nejnižší zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu ze zemí OECD je v Chile (7 %), Novém Zélandu (17,2 %), Mexiku (19,5 %), Izraeli (20,5 %), Koreji (21,5 %) a Švýcarsku (22,2 %).
Zdanění práce v členských zemích OECD (v % u svobodného a bezdětného zaměstnance za rok 2014)
Země |
Zdanění práce (v %) |
---|---|
Belgie |
55,6 |
Rakousko |
49,4 |
Německo |
49,3 |
Maďarsko |
49,0 |
Francie |
48,4 |
Itálie |
48,2 |
Finsko |
43,9 |
Česko |
42,7 |
Švédsko |
42,5 |
Slovinsko |
42,5 |
Portugalsko |
41,2 |
Slovensko |
41,2 |
Španělsko |
40,7 |
Řecko |
40,4 |
Estonsko |
40,0 |
Turecko |
38,2 |
Dánsko |
38,1 |
Nizozemí |
37,7 |
Lucembursko |
37,6 |
Norsko |
37,0 |
OECD |
36,0 |
Polsko |
35,6 |
Island |
33,5 |
Japonsko |
31,9 |
USA |
31,5 |
Kanada |
31,5 |
Velká Británie |
31,1 |
Irsko |
28,2 |
Austrálie |
27,7 |
Švýcarsko |
22,2 |
Korea |
21,5 |
Izrael |
20,5 |
Mexiko |
19,5 |
Nový Zéland |
17,2 |
Chile |
7,0 |
Pramen: OECD Dataset, Taxing Wages, Comparatives tables, Average tax wedge - Single person of average earnings, no child