Několikrát za tento měsíc jsme byli svědky velkých změn v postoji státu vůči financování bydlení pomoci hypotečních úvěrů. Kromě toho, že došlo ke zrušení státní podpory za tento rok, začaly i spekulace o tom, zda se nemá snížit či dokonce úplně zrušit možnost odpočtu zaplacených úroků z hypotečních úvěrů a z úvěrů ze stavebního spoření.
Kdo má na státní podporu nárok?
Dříve než se začneme zabývat dopady zrušení státní podpory si připomeňme hlavní podmínky pro její získání. Základem je věk - v roce podání žádosti nesmí žadatel dovršit 36 let. Dále nesmí být v době podání žádosti o poskytnutí příspěvku vlastníkem nebo spoluvlastníkem bytového domu, rodinného domu nebo bytu, vyjma bytu nebo rodinného domu s jedním bytem, který byl zakoupen s pomocí hypotečního úvěru, ke kterému jsou žádány příspěvky. Příspěvky se poskytují příjemci nebo nabyvateli k úvěru na koupi bytu nejvýše do částky 800 tis. Kč, nebo na koupi rodinného domu s jedním bytem nejvýše do částky 1,5 mil. Kč. Příspěvky jde poskytnout po dobu splácení úvěru, nejdéle však po dobu 10 let.
Počet procentních bodů podpory závisí na průměrné sazbě úroků z objemu úvěrů hypotečních bank poskytnutých v uplynulém roce na základě nově uzavřených smluv o úvěru podporovaném podle nařízení vlády č. 49/2002 Sb..
Jak to bude letos?
Bohužel musíme konstatovat, že za rok 2004 činí výše průměrné sazby úroku k hypotečním úvěrům podle nařízení v platném znění 4,92 procentních bodů. Proč bohužel? Pokud se totiž průměrná sazba úroků dostane pod 5 %, státní podpora se neposkytuje.
Můžeme se zamyslet nad tím, jak je možné, že se průměrná sazba dostala na tak nízkou úroveň. Faktem je, že se úrokové sazby v minulém roce dotkly svého historického minima. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že úrokové sazby jednotlivých bank jsou uváděny s velice nenápadným slovíčkem od. Každý, kdo někdy nakupoval, dobře ví, že se díky tomuto legálnímu marketingovém tahu, občas dočká nepříjemného překvapení. Stejné je to i u tak sofistikovaného produktu, jakým hypoteční úvěr bezesporu je. Nejnižší úrokové sazby jsou především určeny pro nejbonitnější klienty, mezi které mladí do 36 většinou nepatří. Jak je to tedy možné, že v celoročním průměru vypočítali pouze 4,92 %. Já osobně se domnívám, že je to tím, že lidé sjednávali úvěry s jednoletou nebo tříletou fixací, které jsou opravdu, vzhledem k nižšímu riziku, které banka postupuje dostupnější. Pokud si ale někdo sjednal v minulém roce úvěr s jednoletou fixaci, bude letos nemile překvapený. Nejenom, že se očekává nárůst úrokových sazeb, ale nedočká se ani státní podpory, kterou letos čerpal. Za loňský rok sice zaplatí minimální úrok, ale v letoším roce zjistí výhodnost fixace úrokových sazeb na delší časové období.
Daňový odpočet – ano či ne?
Další změny, naštěstí zatím pouze „slibovaný“ z úst ministra Paroubka, se týkají daňových odpočtů zaplacených úroků z hypotečních a úvěrů ze stavebního spoření. V současné době je ročně povolený odpočet 300 000 Kč. Tyto změny měly být učiněné z důvodu zjednodušení daňového systému. Pokud zjednodušení znamená pouze zrušení, mohli bychom panu ministrovi navrhnout pokračovat stejně i v případě samotných daní. Po tom, co si asi ministr uvědomil, co všechno by jeho výroky mohli způsobit, opravil svoje vyjádření. Daňové odpočty nebudeme rušit, ale snížíme je! Aha, ale jakého zjednodušení v případě daňového systému tím docílíme. V podstatě žádného. Aby se nás toto „zjednodušení“ týkalo museli bychom si vzít úvěr ve výši 3 mil. Kč (při úrokové sazbě 5 %, splatnosti 5 let, odpočet úroků v prvním roce 150 000 Kč), nebo 4 mil. (stejné podmínky, odpočet v prvním roce 200 000 Kč). Musíme si totiž uvědomit, kdo z nás si vůbec může dovolit takový úvěr, aby ročně splácel nyní povolených 300 000 na úrocích. Při anuitní splátce 39 597, opravdu asi málokdo. Proto doufejme, že se příště pan ministr Paroubek zamyslí než vydá nějaké nové moudro do světa.
Pro lepší přehlednost jsme pro vás připravili modelový příklad na kterém si ukážeme, jak se finančně dotkne zrušení odpočtu úroků od základu daně běžného žadatele o milionový úvěr.
Modelový příklad | |
---|---|
výše úvěru | 1 000 000 Kč |
splatnost | 20 let |
úroková sazba | 5 % |
měsíční splátka | 6 600 Kč |
úroky zaplacené v prvním roce | 49 322 Kč |
měsíční hrubý příjem | 30 000 Kč |
měsíční čistý příjem (bez úroků) | 21 840 Kč |
měsíční čistý příjem (s úroky) | 22 865 Kč |
rozdíl v měsíčním přijmu | 1 025 Kč |