V deflaci se země eurozóny ocitly loni v prosinci, což se stalo podruhé v historii eura. Lednový meziroční pokles cen o 0,6 procenta byl nejhlubším cenovým propadem od července 2009, kdy ceny klesaly od června do října.
Hlavní vliv na vymanění cen z meziročního poklesu mělo jednoprocentní zdražení ve službách a zvýšení cen stejným tempem u potravin, alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Ceny energií byly naproti tomu meziročně stále nižší o 5,8 procenta. Index spotřebitelských cen bez zahrnutí energie byl ale meziročně vyšší o 0,7 procenta.
V dubnu byla meziroční inflace záporná ve 12 zemích EU, nejvíce v Řecku a na Kypru, kde ceny klesaly o 1,8-1,7 procenta. Nejvyšší inflaci měla Malta (1,4%) a Rakousko (0,9%).
Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. ECB v zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Letos banka zahájila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky v podobě rozsáhlých nákupů státních dluhopisů.