Pro všechny zaměstnavatele je přínosné, když se mohou soustředit na svůj byznys a povinná administrativa jim zabere co nejméně času a legislativní regulace co nejméně brzdí jejich rozvoj a růst. Uspět na trhu je pro každou domácí firmu v mezinárodní konkurenci velmi těžké. Proto všechny firmy vítají všechny legislativní kroky usnadňující podnikání a snižující daňovou zátěž. Nízké a jednoduché daně jednoznačně pomáhají byznysu a zlepšují podnikatelské prostředí.
Sazba daně pro firmy je v Česku nízká
Z členských zemí OECD je nižší sazba korporátní daně než v Česku pouze v Irsku a Slovinsku. Česko patří mezi země, kde sazba daně z příjmu právnických osob v průběhu let klesala nejvíce. V tabulce máme uveden vývoj korporátní sazby daně v Česku v letech 1993 až 2015.
Roky |
Sazba daně |
Roky |
Sazba daně |
---|---|---|---|
2015 - 2010 |
19 % |
2003 - 2000 |
31 % |
2009 |
20 % |
1999 - 1998 |
35 % |
2008 |
21 % |
1997 - 1996 |
39 % |
2007 - 2006 |
24 % |
1995 |
41 % |
2005 |
26 % |
1994 |
42 % |
2004 |
28 % |
1993 |
45 % |
Co je to kombinovaná sazba daně?
V přiložené tabulce máme uvedenu kombinovanou sazbu daně z příjmu právnických osob v členských zemích OECD v roce 2015. Kombinovaná sazba daně zohledňuje nejenom centrální sazbu daně, ale případně i sazbu daně z příjmu právnických osob placenou na místní úrovni, jestliže je v dané zemi zavedena. Firmy v Česku odvádí daň z příjmu právnických osob pouze na centrální úrovni. V tabulce je uvedena pouze standardních daňová sazba. V některých zemích jsou legislativou některé firmy podporovány, např. menší společnosti s počtem zaměstnanců a obratem do limitu. Legislativní podpora menších společností, např. nižším zdaněním je výhodná, neboť malé firmy jsou pro domácí ekonomiku velmi přínosné. Flexibilně se adaptují na nové vzniklé podmínky na trhu. Menší firmy jsou hnacím motorem ekonomiky a výrazně snižují nezaměstnanost.
Nejnižší sazba daně je v Irsku
V roce 2015 je kombinovaná korporátní sazba daně nejnižší v Irsku (12,5 %), Slovinsku (17,0 %), Česku (19,0 %), Maďarsku (19,0 %) a Polsku (19 %). Nejvyšší sazba korporátní sazby daně je v USA (39,0 %), Francii (34,4 %), Belgii (34,0 %), Japonsku (32,1 %) a Německu (30,2 %). V některých zemích se může kombinovaná sazba daně v jednotlivých regionech lišit, typickým příkladem je USA, kde se místní sazba daně z příjmu právnických osob v jednotlivých amerických státech liší.
Nerozhodují pouze daně
Firmy vítají, když klesají daňové sazby a ze stejného hrubého zisku jim zůstává vyšší čistý příjem. Velmi důležité pro dlouhodobě úspěšný byznys je však i úroveň legislativy, justice, státní regulace a celkového ekonomického prostředí. Ve vyspělých zemích světa firmy akceptují vyšší zdanění, jestliže mohou profitovat z vynikající infrastruktury, kvalitního vzdělávacího systému, výborné legislativní ochrany a veškeré zákonné povinnosti jim zaberou minimum času, neboť státní správa výborně funguje.
Kombinovaná sazba daně z příjmu právnických osob (pro rok 2015 v zemích OECD, v %)
Země |
Sazba daně |
Země |
Sazba daně |
---|---|---|---|
Irsko |
12,5 |
Nizozemí |
25,0 |
Slovinsko |
17,0 |
Řecko |
26,0 |
Česko |
19,0 |
Kanada |
26,3 |
Maďarsko |
19,0 |
Izrael |
26,5 |
Polsko |
19,0 |
Norsko |
27,0 |
Estonsko |
20,0 |
Itálie |
27,5 |
Finsko |
20,0 |
Nový Zéland |
28,0 |
Island |
20,0 |
Španělsko |
28,0 |
Turecko |
20,0 |
Lucembursko |
29,2 |
Velká Británie |
20,0 |
Portugalsko |
29,5 |
Švýcarsko |
21,1 |
Austrálie |
30,0 |
Slovensko |
22,0 |
Mexiko |
30,0 |
Švédsko |
22,0 |
Německo |
30,2 |
Chile |
22,5 |
Japonsko |
32,1 |
Dánsko |
23,5 |
Belgie |
34,0 |
Korea |
24,2 |
Francie |
34,4 |
Rakousko |
25,0 |
USA |
39,0 |
Pramen: OECD: Tax Database, PART II. Taxation of Corporate Income (2015)