\"Měnová politika si propracovává cestu ekonomikou,\" řekl Draghi k dopadům nynější vysoce podpůrné měnové politiky ECB. \"Ekonomický růst se zvedá a inflační očekávání se zotavila z minim,\" dodal šéf ECB podle agentury Reuters.
\"To ale v žádném případě neznamená konec našich úkolů, protože samotné cyklické oživení problémy Evropy nevyřeší,\" uvedl Draghi. Poukázal na stále vysoké zadlužení v některých částech eurozóny, vysokou strukturální nezaměstnanost v řadě zemí a potřebu zdokonalit institucionální rámec měnové unie.
Šéf ECB apeloval na vlády, aby nepodléhaly představě, že uvolněná měnová politika a nynější rekordně nízké úvěrové náklady jsou dobrou výmluvou pro odkládání reforem. Vyzval k rychlému zpružnění trhů práce a odmítl argumenty, podle nichž uvolněná pravidla pro najímání a propouštění fungují až z dlouhodobého pohledu a jejich brzké zavedení by mohlo ohrozit nynější křehké oživení. \"Čím dříve (se pravidla uvolní), tím lépe,\" řekl Draghi.
ECB letos v březnu zahájila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, jímž prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů dodává do ekonomiky rozsáhlé objemy nových peněz. Program by měl trvat minimálně do září příštího roku a celkem by měla banka do systému dodat asi 1,1 bilionu eur (zhruba 30 bilionů Kč). ECB se jím snaží podpořit hospodářský růst a vrátit historicky nízkou inflaci k vytyčené úrovni těsně pod dvěma procenty.
Rada ECB se na dubnovém zasedání shodla na tom, že program nákupu státních dluhopisů a dalších cenných papírů funguje. Jeho příznivé dopady se ale projeví v plné míře pouze v případě, že vlády zavedou potřebné reformy, uváděli guvernéři podle čtvrtečního zápisu ze zasedání.
Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostl v mezičtvrtletním srovnání o 0,4 procenta a zaznamenal nejrychlejší růst za téměř dva roky. V dubnu se eurozóna vymanila z deflace, když spotřebitelské ceny zůstaly v meziročním srovnání beze změny po březnovém poklesu o 0,1 procenta.