Podle novely by ztrátu pošty z poskytování univerzální služby, tedy z provozu ztrátových poboček nebo z doručování do odlehlých oblastí, platil stát, a nikoliv nefunkční kompenzační fond, do kterého mají přispívat všichni poštovní operátoři.
Převod povinnost platit kompenzaci poště na stát se nelíbí ministru financí Andreji Babišovi (ANO). Ten nakonec po jednání s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) uznal, že pošta bude od příštího roku pomoc státu potřebovat. Vymínil si ale, že musí být určena maximální částka, kterou státní rozpočet uhradí. Tu by pravděpodobně stanovoval Český telekomunikační úřad.
Pro letošní rok má podle Babiše pošta na účtu 2,3 miliardy Kč a ziskové hospodaření, když do dubna měla profit 253 milionů Kč, takže pomoc státu nepotřebuje. \"Já uznávám, že od roku 2016 bychom měli jednat o nějaké formě pomoci České poště. Samozřejmě tam to musí být zastropováno a nemůže to být bianco šek, jak si pošta představuje,\" podotkl.
Pošta letos počítá se ziskem kolem 50 milionů korun proti loňským 241 milionům. Zisková bude ale jen v případě, že dostane půlmiliardovou kompenzaci za univerzální službu.
Podle Chovance je podfinancovanost pošty pět miliard korun a zisk v letošním roce vykazuje jen kvůli tomu, že zcela zastavila investice. Stát si podle něj u pošty objednává službu a za tu by měl zaplatit, stejně jako u Českých drah, které dostávají dotaci 13 miliard Kč ročně.
Odboráři pošty se obávají, že pokud stát nebude poště kompenzovat ztrátové služby, bude podnik masivně propouštět. Propouštění odhadují na tisíce zaměstnanců ze současných 32.000 lidí.
Česká pošta provozuje 3200 poboček, z toho je víc než 1000 ztrátových.