NKÚ: Pozemkové úpravy jsou pomalé, potrvají ještě desítky let

\"Od roku 1995 se ve zpracovaných katastrálních územích dokončilo jen devět procent z navrhovaných opatření, která měla za cíl zpřístupnění pozemků, provedení protierozních opatření, dále vodohospodářských opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí,\" uvedl NKÚ. Třeba z protierozních opatření se uskutečnilo jen sedm procent, když vodní erozí je přitom ohrožena zhruba polovina orné půdy a větrnou téměř desetina.

Ministerstvo zemědělství v letech 2007 až 2014 dalo na pozemkové úpravy z různých zdrojů 13 miliard korun, vyčíslil NKÚ. \"Z výsledků kontroly vyplynulo, že se peníze nedařilo v tomto období čerpat rovnoměrně, ročně se investice do pozemkových úprav pohybovaly od 1,2 do 2,1 miliardy korun,\" uvedl úřad. Peníze z Programu rozvoje venkova tvořily 34 procent celkových investic do pozemkových úprav.

Na nízké čerpání z Programu rozvoje venkova na pozemkové úpravy mělo podle NKÚ vliv také pomalé přerozdělování peněz ve Státním zemědělském a intervenčním fondu (SZIF). Ceny pozemkových úprav byly totiž často až o polovinu nižší, než se předpokládalo, ale fond o tom dostával informaci až v průměru po 241 dnech. \"Po tuto dobu SZIF ovšem vázal alokované peníze na daný projekt, a nemohl je proto rozdělit jinam. Ministerstvo zemědělství totiž nestanovilo příjemci dotace povinnost fond neprodleně po uzavření smlouvy se zhotovitelem informovat o sjednané ceně,\" uvedl NKÚ. Pravidla už ale ministerstvo loni změnilo.

Dopady provedených pozemkových úprav je podle kontrolorů složité vyhodnotit, protože cíle programu jsou dlouhodobé a obtížně měřitelné. Ukazatele nastavené ministerstvem zemědělství o účinnosti pozemkových úprav nevypovídají, tvrdí NKÚ. Třeba sankce za neplnění protierozních opatření spadají pod ministerstvo životního prostředí, jenže ministerstva v této oblasti nespolupracují.