Dijsselbloem: Jednání s Řeky budou pokračovat

Nicméně šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem charakterizoval schůzku jako \"velmi dobrou\", nicméně jednání mají pokračovat v příštích dnech. \"Budeme pokračovat v našich rozhovorech během pár dní,\" řekl Dijsselbloem, který je nizozemským ministrem financí.

Už v předstihu Junckerův mluvčí Margaritis Schinas předpověděl, že bruselská schůzka nepřinese definitivní dohodu o řešení složité řecké situace. \"Je to první diskuse, ne závěrečná,\" prohlásil.

Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za rozpočet Kristalina Georgievová před novináři jen poznamenala, že nynější intenzivní práce se soustředí na nalezení společného stanoviska všech 19 zemí platících eurem a trojice věřitelských institucí, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Věřitelé v úterý vypracovali hlavní body dohody poté, co se jejich šéfové v pondělí sešli s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle médií ale také řecká strana vypracovala svůj vlastní návrh dohody o 47 stranách.

Věřitelé podle agentury Reuters dali ve středu najevo ochotu ke kompromisu, aby se vyhnuli bankrotu Řecka. Výrazně také slevili z požadavků, na kterých se dohodli s předchozí řeckou vládou.

Atény již zhruba čtyři měsíce jednají s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dohodnutého záchranného programu. Parlamentní mluvčí vládní strany SYRIZA Nikos Filis uvedl, že Řecko v pátek neuhradí MMF splátku dluhu, pokud nebude mít vyhlídky na brzké dokončení dohody.

Filis později řekl, že vláda raději uspořádá předčasné volby, než aby s věřiteli uzavřela nepřijatelnou dohodu. \"Pokud nás budou nutit podepsat ultimátum, pak je jasné, že to nepodepíšeme a že se obrátíme na lid, aby vyjádřil svůj názor,\" řekl v televizní debatě.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost, zhoršilo životní úroveň a v důsledku dostalo k moci nynější Tsiprasovu vládu.

Ta se od začátku snaží dohodnout nové podmínky, věřitelé však zdůrazňují, že Atény musejí dodržet své předchozí závazky. Stávající program byl sice prodloužen, nyní už ale všechny strany tlačí čas.