Požadavky věřitelů na Řecko překračují \"červenou čáru\" Atén

Věřitelé požadují snížení výdajů na důchody o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP) a zrušení příplatků pro důchodce s nízkými penzemi. Zpráva Evropské komise o stárnutí obyvatelstva z tohoto týdne konstatuje, že Řecko vydává na důchody 16,2 procenta HDP, což je v poměru k velikosti ekonomiky nejvíce z celé EU. Krajně levicová vláda Alexise Tsiprase ale po svém lednovém zvolení slíbila, že žádné snižování penzí nepřipustí.

Zvýšené DPH má řeckému rozpočtu získat navíc 1,8 miliardy eur (49,4 miliardy Kč) ročně. Věřitelé žádají zvýšit tuto daň z řady produktů a služeb, včetně léků či dodávek elektrické energie, uvedly zdroje.

Návrh věřitelů také žádá, aby Atény přislíbily privatizaci provozovatele přenosové sítě ADMIE, přístavů v Pireu a Soluni, bývalého letištního komplexu Hellenikon, rafinerské společnosti Hellenic Petroleum a telekomunikačního operátora OTE. Tvrdé jádro vládní strany SYRIZA prodej některých těchto podniků důrazně odmítá.

Tsipras po večerním a nočním setkání se špičkami EU v Bruselu řekl, že některé z navržených bodů, jako jsou škrty v penzích, není možné považovat za základ k jednání. Naopak za \"jediný realistický\" označil návrh dohody, který vznikl v Aténách. Poslanci řecké vládní strany SYRIZA reagovali na plán věřitelů podle agentur s rozhořčením a zděšením.

Další kolo jednání mezi předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a Tsiprasem se uskuteční v nejbližších dnech, řekl dnes Junckerův mluvčí. Schůzka podle něj dala oběma stranám lepší představu o vzájemných postojích, řešení ale nepřinesla.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec dostalo k moci radikální Tsiprasovu vládu.

Řecká vláda jedná od února s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dohodnutého záchranného programu a nyní už všechny strany tlačí čas. V pátek by mělo Řecko uhradit splátku MMF v částce 300 milionů eur a Atény dávají najevo, že pokud nebude dohoda v zásadě uzavřena, její úhradu odloží.