Řecko odmítá plán navržený věřiteli, jednání budou pokračovat

Tsipras po schůzce s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem řekl, že některé body návrhu nemohou být základem pro jednání, a konkrétně zmínil požadované škrty v důchodech. Řecký návrh dohody s věřiteli přitom označil za \"jediný realistický\". Ujistil ale, že dohoda s věřiteli je blízko.

Evropská komise označila schůzku za \"konstruktivní\" a uvedla, že další kolo jednání se uskuteční v nejbližších dnech. Juncker sdělil, že v jednáních nastal pokrok, ale že není dostatečný, zatímco Dijsselbloem označil rozdíly mezi Řeckem a jeho věřiteli za \"nadále poměrně velké\". Zdroj agentury Reuters z EU sdělil, že Tsipras by se mohl vrátit k dalším rozhovorům do Bruselu v pátek pozdě večer.

Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF v úterý vypracovali na pěti stránkách hlavní body dohody poté, co se jejich šéfové v pondělí sešli s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Svůj vlastní návrh dohody ale sestavila i řecká vláda.

Věřitelé ve svém návrhu požadují snížení výdajů na důchody, podstatné zvýšení daně z přidané hodnoty u většiny produktů a služeb, zachování reforem trhu práce a privatizaci řady státních podniků. Pro řeckou vládu jde ale o překročení jejích \"nejzazších mezí\", za které doposud nemínila ustoupit.

Na návrh věřitelů reagovali poslanci řecké vládní strany SYRIZA s rozhořčením a zděšením, uvádějí agentury. Požadavky návrhu se setkaly s odmítavými reakcemi i uvnitř řecké vlády, zejména z jejího krajně levého křídla. Některé řecké deníky píšou, že věřitelé žádají \"řeckou krev\".

Podle zdrojů, které mají návrh věřitelů k dispozici, ale věřitelé slíbili, že pokud Řecko plán přijme, dostane vedle 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z nevyčerpaného programu ještě 10,9 miliardy eur z nevyužitých fondů na záchranu řeckých bank. Řecku by to umožnilo pokrýt finanční potřeby na červenec a srpen.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a dohodlo se s EU a MMF na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec vyneslo k moci radikálně levicovou Tsiprasovu vládu. Ta jedná od února s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících peněz ze záchranného programu.