Poplatky zajistily bankám vysoké zisky

Posledního dne měsíce ledna tak učinila i největší banka na našem trhu - ČSOB, která ve srovnání s rokem 2003 téměř zdvojnásobila zisk. Tak to alespoň uvádí agentura ČTK. V loňském roce se ČSOB podařilo dosáhnout čistého zisku ve výši 6,98 miliardy korun, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst téměř o 95 % (3,59 mld. v roce 2003).

Ani ostatní banky se nemají špatně
Další bankovní ústav, Česká spořitelna má ještě větší úspěch, když si v loňském roce připsala zisk téměř 7,65 mld. korun. Zajímavé bude, s čím přijdou další velké bankovní domy a jaké výsledky ohlásí Komerční banka, Volksbank či GE. Ale ať už bude jejich výkaz zisků a ztrát jakýkoliv, nedá se očekávat, že by se objevily v červených číslech.

A co stojí za úspěchem těchto subjektů? Efektivní hospodaření? Bezpochyby. Špičkový tým vedoucích pracovníků a manažerů? Zajisté. Ale mohou být i další vysvětlení. Jedním z nich může být poplatková politika bankovních ústavů, která může být pro zahraniční veřejnost jen těžko pochopitelná.

Přestože miliardové zisky českých bank patří mezi nejvyšší ve střední Evropě (v roce 2004 se odhaduje celkový zisk na 33 mld. Kč), některé bankovní ústavy pokračují v dříve nastoleném trendu z minulosti a poplatky neustále zvyšují. A to i přes skutečnost, že tuzemské banky podstatnou část svých zisků vydělaly  právě na drobných klientech. Využívají totiž volnějšího prostředí a nedostatečné konkurence. Vděčným příjmem zdejších peněžních ústavů jsou základní služby, jako je výběr z bankomatu, poplatky za vedení účtu a v poslední době se dostávají do popředí i poplatky za transakce provedené prostřednictvím přímého bankovnictví (ať už za operace internetové či telefonní).

Je výše poplatků adekvátní?
Zeptáte-li se některé ze zainteresovaných stran (ať už tiskového mluvčího či řadového zaměstnance banky), nejspíše se vám dostane odpovědi, že výše poplatků je adekvátní k náročnosti na zpracování, nákladům, atd. Podíváme-li se však na neauditorované a nekonsolidované výsledky, o kterých banka ČSOB informovala, zjistíme následující:

• celková aktivita banky poklesla (o 2 %)
• vklady lidí na účtech se snížily (o 31 mld. Kč)
• úrokové výnosy poklesly

A přesto banka téměř zdvojnásobila zisky. Do celkového výsledku totiž značně promluvily příjmy z poplatků a provizí, které se zvýšily na 8,83 mld. Kč.

Protože skupina ČSOB má, stejně jako i další velké banky, zahraniční majetkovou účast a je součástí belgické KBC Bank, podléhá mezinárodním standardům finančního výkaznictví. A právě zahraniční vlastníci se snaží o rychlou návratnost svých vložených investic. Jedním z jednoduchých způsobů, jak toho dosáhnout, je nastavit vysokou laťku pro výši poplatků.

Tabulka: Zahraniční vlastníci největších bank v tuzemsku

U sousedů levněji
V sousedních státech Evropy je poplatková politika stejných bankovních institucí poněkud odlišná, což má na svědomí vysoký počet vzájemně si konkurujících subjektů. Zahraniční banky nevydělávají na výběru prostředků z bankomatu či na přepážce, ale na tom, že jim klienti svěřují své finance, se kterými mohou volně disponovat.