Podobný vývoj hospodářství očekávají i další ekonomové, například ministerstvo financí podle dubnové prognózy předpovídá letos růst o 2,7 procenta, ČNB aktuálně odhaduje růst o 2,6 procenta. Podle analytiků by růst HDP mohl letos překonat i tříprocentní hranici.
\"Očekávám, že letos česká ekonomika poroste o dvě až tři procenta, v případě pokračujícího pozitivního vývoje bude růst spíše blíže těm třem procentům. Myslím si, že zbytek Evropy nebude růst příliš rychle, mezi jedním až dvěma procenty. My naštěstí, ale vyvážíme do té části německého průmyslu, která roste rychleji než zbytek německé ekonomiky,\" uvedl Švejnar. Německo je hlavní obchodní partner Česka. Konkurenceschopnosti české ekonomiky navíc podle něj výrazně pomohly devizové intervence ČNB.
Česká ekonomika přitom podle Švejnara má ještě možnost dál růst. \"Je zde ale velký otazník, zda hospodářská politika vlády bude natolik podnětná, aby měli podnikatelé pozitivní očekávání. Zatím ale příliš velké kroky v hospodářské politice podniknuty nebyly,\" uvedl Švejnar. Celkově je potřeba podle něj zjednodušit daňovou soustavu, zlepšit fungování státní správy a omezit korupci.
Současná vláda na zlepšení ekonomického prostředí podle Švejnara schopnosti má. \"Ale zatím nepůsobí velmi razantně. Otázka je, zda je to kvůli tomu, že ekonomika si vede dobře a není třeba věci moc měnit, a nebo že mají problémy uvnitř koalice najít společnou řeč,\" uvedl.
Tvůrci hospodářské politiky by se měli podle Švejnara do budoucna inspirovat švýcarským nebo rakouským modelem, kde je ekonomika do určité míry tažena menšími a středními firmami na vysoké kvalitativní úrovni. \"To je model, který by měl být u nás posílen. Máme vzdělané a pilné obyvatelstvo. To, čeho se dosáhlo, je právě prací a pílí a schopností lidí, protože hospodářská politika vlády nebyla za posledních 25 let valná. Takže potenciál zde je,\" uvedl Švejnar.
Ohledně přijetí eura se Švejnar domnívá, že by společnou evropskou měnu měla Česká republika za několik let přijmout. \"Pro ČR je dobré být v jakékoliv eurozóně, ve které je Německo,\" uvedl s odkazem na studii institutu CERGE-EI k přijetá eura. Výhodou přijetí eura by bylo podle něj například eliminování kurzového rizika. \"Máme mnoho investorů z eurozóny, pro které je kurzové riziko významný faktor. V tomto ohledu má výhodu Slovensko,\" dodal.
Švejnar, který mimo CERGE-EI působí jako profesor globální politické ekonomie a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě ve státě New York, na počátku června získal Cenu IZA. Jde o ocenění za vědeckou práci věnovanou tématům ekonomie práce, ekonomického rozvoje a přechodu od socialistické k tržní ekonomice. Cenu IZA uděluje Institut pro studium práce (Institute for the Study of Labor; IZA) sídlící v německém Bonnu.