Firmy z daňových rájů získaly veřejné zakázky za 244 miliard Kč

17.06.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 17. června (ČTK) - Firmy s konečnými vlastníky z daňových rájů za posledních osm let získaly veřejné zakázky za nejméně 244 miliard korun. Tyto společnosti, v drtivé většině s neznámými nebo obtížně dohledatelnými skutečnými vlastníky, zasahují do všech odvětví veřejných zakázek a představují ekonomické, korupční i bezpečnostní riziko. Vyplývá to ze společné analýzy poradenské společnosti Bisnode a Transparency International CR.

V předešlé analýze z října 2013 vítězové veřejných zakázek s přímým vlastníkem z daňového ráje získali veřejné zakázky za 153 miliard. \"Nyní jsme se s využitím globálních databází Dun & Bradstreet soustředili na konečné vlastníky z daňových rájů bez ohledu na hloubku analyzovaných vazeb,\" komentovala výsledky studie analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Velkou část finančního objemu veřejných zakázek získaly společnosti s majiteli z Nizozemska, Kypru a Lucemburska, což jsou destinace, které se často využívají k daňové optimalizaci. \"Daňové úniky v těchto případech odhadujeme na úrovni jednotek miliard korun,\" dodala.

Ve veřejných zakázkách za přibližně 244 miliard korun v posledních osmi letech zvítězilo podle studie 410 společností s vlastníkem v daňovém ráji. \"Tyto majetkové struktury se objevovaly v našem souboru v několika typech, a to především jako účast ve společnostech napojených na vlivové skupiny či kontroverzní osoby, účast ve společnostech s nestandardními veřejnými zakázkami či společnostmi s napojením na firmy s majetkovou spoluúčastí státu,\" uvedl ředitel Transparency International David Ondráčka.

\"Nedáváme jednoduchou rovnici, že každá společnost s vlastníkem v daňovém ráji je kriminální. Nicméně neznalost konečného vlastníka společnosti, která pobírá veřejné finance, představuje riziko nežádoucího sponzoringu vlivových skupin či vyvádění finančních prostředků,\" upozornil analytik Transparency International Milan Eibl. Veřejné instituce podle něj musí vědět, kdo skutečně stojí za uchazečem o veřejné zakázky, jinak opatření proti střetu zájmů a podjatosti nedávají smysl.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK