Snahou tak bude nejprve pokročit při zavádění společného základu daně. Sjednocení by se měla týkat až druhá fáze. Příslušný návrh hodlá Moscovici předložit co nejdříve na počátku příštího roku.
\"Zdaňování příjmů právnických osob v EU vyžaduje radikální reformu,\" prohlásil Moscovici, který obnovení iniciativy označil za \"velký třesk\". Novinářům připomněl, že zdanění právnických osob se na počátku 21. století stále řídí pravidly z 30. let století minulého. Návrh má podle komise zlepšit podnikatelské prostředí v EU a bránit firmám, aby se vyhýbaly své daňové povinnosti.
Vzniknout tak má jednotný soubor pravidel pro zdanění podniků, které působí v několika členských zemích. \"Využívaly by jeden jediný základ, když budou vypočítávat své daňové příjmy - místo různých národních základů,\" vysvětlil Moscovici. Ročně by sjednocení, a tedy odstranění nynějších překážek mělo znamenat úspory asi jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard korun) a umožnit také průhlednější daňový systém.
Společný konsolidovaný daňový základ, tedy druhý krok nynějšího plánu, předpokládá sečtení všech unijních příjmů nadnárodního koncernu či skupiny do jedné částky, která by pak byla podle určitého vzorce rozdělena ke zdanění mezi ty členské země, kde působí firmy patřící do skupiny. Podle komisaře by měl být nový systém pro nadnárodní firmy povinný. Ukazuje se prý totiž, že původně plánovaný dobrovolný systém není dostatečně účinnou obranou proti daňovým podvodům.
\"Nehovořím o harmonizaci národních systémů ani o harmonizaci daňových sazeb,\" zdůraznil eurokomisař.
Mezi členskými zeměmi, v europarlamentu i ze strany podniků podle eurokomisaře pro podobný návrh panuje podpora. \"Potenciální výhody jsou příliš podstatné na to, abychom se jich úplně vzdali,\" dodal Moscovici.
Návrh je centrální částí dnes představeného \"akčního plánu\" pro spravedlivější a efektivnější zdaňování příjmů právnických osob v EU. Jeho dalšími částmi je snaha zajistit efektivnější zdaňování v zemi, v níž firma skutečně vytváří svůj zisk.
Komise dnes také zveřejnila celounijní seznam \"daňových rájů\" a obrátila se na veřejnost s otázkou, zda by firmy měly v Evropě v budoucnu zveřejňovat určité informace o daních.