Nováčci vs. E15: Jak hluboká je propast?

Téma týdne: Víte vše o Evropské unii?

Už devět měsíců uplynulo od vstupu České republiky do Evropské unie. V některých ohledech jsme zaznamenali pozitivní změnu, někdy změny působili spíše negativně. Jak si ale stojíme na makroekonomické úrovni. Patříme spíše k těm lepším, nebo nás berou jako chudého příbuzného? Pro porovnání jsme si vybrali nejdůležitější ukazatele ekonomické úrovně.

HDP

Pro základní porovnání se uvádí výše hrubého domácího produktu. Málokdo ale opravdu ví, co se pod tímto pojmem skrývá. Pro lepší orientaci v problematice uvedeme, že výše hrubého domácího produktu odpovídá celkové produkci hmotných i nehmotných výrobků a služeb ve státě, či jiné územní jednotce, za určité časové období. Podle výše HDP na hlavu podle parity kupní síly se pak nejčastěji hodnotí hospodářská vyspělost dané země či regionu.

Vzhledem k tomu, že rok 2004 skončil nedávno, nejsou k dostání oficiální statistiky. Všechny uváděné údaje jsou tedy za rok 2003.

 
Z grafu vyplývá, že státy EU 15 dosahují lepších výsledků než státy, který vstoupily v loňském roce. Nejde si ale nevšimnout malého rozdílu mezi výsledkem Slovinska a Řecka.

Statistický úřad Evropských společenství Eurostat zveřejnil 25. ledna 2005 studii porovnávající míru HDP na hlavu v regionech evropské pětadvacítky.

Třemi nejbohatšími regiony podle výše HDP na hlavu jsou vnitřní Londýn (315 % průměru EU), Hlavní město Brusel v Belgii (234 % průměru EU) a Velkovévodství Lucembursko (213 % průměru EU). Z  37 nejbohatších regionů 7 leží ve Velké Británii, šest v Německu a Itálii, čtyři v Nizozemsku a Rakousku, dva v Belgii a Finsku a jeden v ČR (Praha), Španělsku, Francii, Irsku, Švédsku a Lucembursku. Praha je jediným regionem z nových deseti členských států, který se 153 % průměru EU v této skupině figuruje.

Všech pět nejchudších regionů se nachází v Polsku. Nejhůře je na tom vojvodství Lublinské (32 %). Všechny regiony České republiky (kromě už zmiňované Prahy) jsou pod úrovni 75 %.

Inflace

Dalším důležitým makroekonomickým ukazatelem je inflace. Ta je definována jako změna cenové hladiny. Jednoduše řečeno: inflaci chápeme jako opakovaný růst cen v ekonomice. Ceny jednotlivých druhů zboží se v čase zvyšují (platí zákon nabídky a poptávky, tudíž se ceny mohou samozřejmě i snižovat) = cenová hladina roste. Cenová hladina je zjednodušeně řečeno "průměrná cena zboží".

Česká republika v roce 2003 zažila deflaci. Ostatní nově přistupující státy na tom nebyly tak dobře. Slovensko dokonce překročilo 8% hranici.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je hodně diskutovaným tématem. Kromě ekonomického významu, má také obrovský dopad na sociální stabilitu daného státu. Míra nezaměstnanosti v uvedeném grafu vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných podle definice ILO k celkové pracovní síle, tj. součtu všech zaměstnaných a nezaměstnaných osob.

V tomto případě není mezi původními a novými státy EU velký rozdíl. Nejkritičtější situace je u našich východních sousedů, kde se míra nezaměstnanosti vyšplhala až na „úctyhodných“ 17,1 %.

Celkově by se dalo shrnout, že nově přistupující státy zaostávají hlavně v úrovní hrubého domácího produktu. Nesmíme ale zapomínat, že státy jako Portugalsko, Řecko nebo Irsko v minulosti také dosahovaly nevalných výsledků. Proces integrace bychom neměli vnímat jako skončený. Státy centrální a východní Evropy by se měli snažit využít všech nástrojů, které jim členství v EU nabízí k svému dalšímu růstu.

Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat

Další finanční tipy a triky naleznete zde.